Nejrychlejší mravenci na světě žijí na Sahaře

Světový rekordman bez českého jména

Povrchové teploty v písečných dunách na severu Afriky mohou v pravé poledne dosahovat těžko snesitelných 60 °C. Není tedy divu, že většina živočichů vyhledává chladnější místa a jsou aktivní v jinou denní dobu. Ne tak náš mravenčí hrdina druhu Cataglyphis bombycina. Tento druh mravence bohužel nemá české jméno, ale můžeme říkat třeba „Stříbrný blesk ze Sahary“. Jeho tělo totiž kryjí stříbrné chloupky, jež odrážejí většinu slunečních paprsků a mravenci díky tomu dokážou přežít extrémně vysoké denní teploty a svou potravu získávat v čase, kdy se drtivá většina jejich potravních konkurentů ukrývá. Další jejich konkurenční výhodou je právě enormně rychlý pohyb a skvělá koordinace pohybu. Na jejich jídelním lístku tak většinou najdeme zvířata, která se nestihla vrátit do svého úkrytu a uhynula v důsledku vysoké teploty.

Cval „Stříbrného blesku ze Sahary“

I když je mravenec druhu Cataglyphis bombycina obdařen celou řadou obdivuhodných evolučních adaptací, přesto dokáže vydržet extrémní polední saharské teploty jen po velmi krátkou dobu. Sarah Pfeffer z univerzity v německém Ulmu popisuje jeho pohyb takto: „Úplně letí vzduchem, skok za skokem. Rychlost je tak veliká, že se v určitém okamžiku nedotýká žádná z jeho nohou země. Jeho pohyb tak připomíná koňský cval.“ Rychlost, kterou se týmu Sarah Pfeffer podařilo díky rychlostní kameře změřit, byla 3,6 km/h. Zdá se vám to málo?

Věřte, že není. „Pokud totiž dáme údaj o dosahované rychlosti pohybu do porovnání s velikostí,“ vysvětluje Pfeffer, „zjistíme, že tito mravenci jsou schopni během jediné sekundy překonat vzdálenost téměř jednoho metru a to se rovná 108násobku délky jejich těla.“

Další zajímavé poměrové srovnání může poskytnout výpočet, kdy hlavními proměnnými budou velikost těla a dosahovaná rychlost pohybu u těchto mravenců a nejlepších lidských sprinterů planety. Pokud by tito atleti mohli dosáhnout stejné výkonnosti jako saharský „Stříbrný blesk“, běhali by neuvěřitelnou rychlostí 770 km/h.

Vraťme se ale k výsledkům studie Sarah Pfeffer, která byla publikována 16. října tohoto roku v časopise Journal of Experimental Biology. Sarah Pfeffer se svým mezinárodním týmem, do něhož byli zapojeni i biologové z Tuniska, kromě měření rychlosti pohybu v autentických saharských podmínkách za použití vysokorychlostní kamery porovnávala i anatomické charakteristiky a „výkony“ s blízce příbuzným druhem Cataglyphis fortis. Cataglyphis fortis má totiž v porovnání s délkou zbytku těla o celých 18 % delší nohy. Z hlediska biomechaniky by to tedy měl být on, kdo se stane světovým rekordmanem. Přesto se Cataglyphis bombycina, nebo chcete-li „Stříbrný blesk ze Sahary“, pohybuje až 2x rychleji. „V oáze na okraji velkých saharských dun jsme nejprve postavili ohraničenou dráhu vysypanou pískem,“ popisuje Pfeffer postup měření a dodává: „Na konec této dráhy jsme umístili mrtvé červy, oblíbenou potravu obou zmíněných druhů mravenců. K měření rychlosti jsme použili rychlostní kameru a díky ní jsme mimo jiné zjistili, že druh Cataglyphis bombycina kompenzuje kratší délku nohou vyšší frekvencí kroků. Během jediné sekundy jich totiž udělá až 47. Příbuzný druh Cataglyphis fortis jich za stejnou dobu udělá ´jen´ 36.“ Výsledky měření Sarah Pfeffer sice upravily výsledkové tabulky rychlostních rekordmanů mezi mravenci a na první místo posunuly náš „Stříbrný blesk ze Sahary“, nicméně absolutním vítězem v kategorii hmyzu stále zůstává drobný jihokalifornský roztoč poběžník Banksův (Paratarsotomus macropalpis), který během jediné sekundy dokáže v terénu překonat vzdálenost rovnající se 322 délkám jeho těla.

Text: David Hainall