Vědci objevili dalšího savce se zmenšujícím se mozkem
Krtci patří ke zvířatům, která jsou biologicky schopná přizpůsobit své tělo teplotním změnám. Nová studie od Lucie Farkové Novákové, postdoktorandky na německém Max Planck Institute of Animal Behavior a Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, popisuje jednu zvláště pozoruhodnou změnu.
V hluboké zimě čelí krtci existenčnímu problému. Jejich metabolismus, blížící se horní hranici možností u savců, vyžaduje více potravy, než je v nejchladnějších měsících k dispozici. Místo aby toto sezonní dilema řešili migrací nebo hibernací, sáhli krtci k neobvyklé taktice úspory energie – zmenšují si mozek.
Nová studie Lucie Farkové Novákové, postdoktorandky na německém Max Planck Institute of Animal Behavior a Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, a jejích kolegů z Institutu Maxe Plancka, byla nedávno publikována v časopise Royal Society Open Science. Práce přidává na seznam další druh, kterému se sezonně zmenšuje mozek, ale také se zabývá evoluční záhadou, co zvířata k této podivné strategii vede.
Dehnelův fenomén byl poprvé popsán v roce 1949 polským badatelem Augustem Dehnelem. Ten si při měření lebek rejsků obecných všiml, že jedinci odchycení v zimě jsou menší než ti z letního období. V roce 2017 Dina Dechmann, seniorní autorka nové studie a její kolegové poskytli první důkaz o tom, že k těmto neobvyklým změnám na lebkách rejsků dochází v průběhu života jedince. Od té doby tým z Institutu Maxe Plancka prokázal, že k Dehnelovu jevu dochází také u lasice kolčavy a hranostaje. Všem výše zmíněným savcům je společný životní styl, který je kvůli extrémně vysokému metabolismu a celoroční aktivitě staví na energetické ostří nože.
„Víme, že zmenšením energeticky tak nákladného orgánu, jakým je mozek, zvířata sníží své celkové energetické nároky a díky tomu mohou přežít náročné období s nedostatkem potravy,“ popisuje Lucie Farková Nováková. Dosud však není známo, jaký konkrétní evoluční tlak za tímto fenoménem stojí a co ho spouští.
Měřením lebek v muzejních sbírkách vědci zdokumentovali, jak se dva druhy krtků (krtek obecný a krtek iberský) mění v průběhu ročních období. Zjistili, že lebky krtka obecného se v listopadu zmenšily o 11 % a na jaře opět narostly o 4 %, ale lebky krtka iberského se v průběhu roku nezměnily. Vzhledem k tomu, že tyto druhy žijí ve značně odlišných klimatických podmínkách, se mohli vědci přiblížit k odpovědi na otázku evolučního tlaku, který za tímto podivným fenoménem stojí. Za změnu mozku může pravděpodobně podnebí, nikoli dostupnost potravy. „Kdyby šlo jen o potravu, pak bychom měli vidět, jak se evropští krtci zmenšují v zimě, kdy je potravy málo, iberští krtci se by se naopak zmenšovali v létě, kdy je potravy málo,“ říká Dina Dechmann.
Výsledky studie přesahují rámec odpovědí na otázky evoluce a nabízejí pohled na to, jak se naše těla mohou regenerovat poté, co utrpí značné poškození. „Získané poznatky mohou být v budoucnu využity při výzkumu neurodegenerativních onemocnění či osteoporózy,“ upřesňuje Lucie Farková Nováková.
Kontaktní osoba:RNDr. Lucie Farková, Ph.D.
novakol6@natur.cuni.cz
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
