Koloseum poprvé v historii zpřístupňuje podzemí gladiátorů. Prohlédněte si první fotky

Koloseum je jedním ze sedmi divů antického světa a pravděpodobně nejvýznamnější památkou v celé Itálii. Před pandemií koronaviru jej ročně navštěvovalo přes 6 milionů turistů, kteří mohli v uplynulých desetiletích sledovat změny, jimiž Koloseum procházelo. Pro letošní rok se ale chystá změna opravdu zásadní. Poprvé totiž návštěvníci budou moci zavítat i do hypogea, podzemí, ze kterého do arény vstupovala zvířata a hlavně gladiátoři, kteří sem přicházeli bojovat nikoliv o svůj život, ale nehynoucí slávu.

Vstup do hypogea je unikátním krokem, prostřednictvím kterého se památka ještě více přibližuje obyčejným lidem. Nejde přitom pouze o turisty, do hypogea může vůbec poprvé vstoupit široká veřejnost, což se nestalo v celé bezmála 2 000 let trvající historii. Návštěvníci tak budou moci obdivovat chodby a oblouky, které propojovaly hypogeum s místnostmi, kde čekali gladiátoři a zvířata, než vstoupí do výtahu a nechají se vyvézt na úroveň arény. Zajímavé rovněž je, že v minulosti bylo hypogeum celé osvětleno svíčkami, protože ale bylo původní přízemí arény dávno zničeno, z horních pater proniká do kdysi nepřístupných hlubin sluneční světlo.

Koloseum jako místo veškerého dění

„Šlo o zákulisí představení, která se v areálu odehrávala. Je to místo všech příprav i skladiště veškeré techniky od rekvizit až po zvířata, která se následně dopravovala pomocí výtahů a nákladních zdviží,“ vysvětluje ředitelka Archeologického parku Koloseum Alfonsina Russo v rozhovoru pro CNN. Dále popisuje celý projekt restaurování, který probíhal ve třech fázích. V první z nich došlo k vyčištění fasády celé památky, dále restaurátoři instalovali systém omezující pronikání vody do kamenného zdiva a následně se přesunuli do hypogea.

Na jeho obnově se začalo pracovat v roce 2018 a do restaurování se zapojily i soukromé subjekty, včetně módní značky Tod's v zastoupení ředitele společnosti Diega Della Valle. Získané finance ve výši 25 milionů eur bylo možné využít na postupy, díky kterým se památka co nejvíce přiblížila své někdejší podobě, za což se zasloužili nejen restaurátoři, ale také archeologové, inženýři a architekti. Tým čerpal z výsledků fotografických průzkumů, důkladně mapoval povrch jednotlivých částí Kolosea a pomalu z nich vymýval stoletou špínu v podobě nejrůznějších nánosů a mikroorganismů, jako jsou řasy nebo lišejníky. V některých částech museli restaurátoři dokonce odstranit stopy po předchozích úpravách, které se buďto časem rozpadly, nebo pro ně dnes existují materiály, jež lze označit za autentičtější.

Opravy zdaleka nekončí

Opravou a zpřístupněním hypogea ale práce na Koloseu nekončí. Zatímco mohou turisté v plném rozsahu navázat na krátkou ukázku z podzemí z roku 2016, Ministerstvo kultury se začíná soustředit na samotnou arénu a její podlahu, která se před staletími propadla a Koloseum tak ani zdánlivě nemůže plnit svou předchozí funkci. Tento neutěšený stav by se měl výhledově zlepšit a počítá se s tím, že v Koloseu budou probíhat koncerty a další typy kulturních akcí.

Co se Kolosea jako takového týče, arénu pro 50 až 70 tisíc diváků nechal v roce 72 př. n. l. vybudovat císař Vespasián. Koloseum vznikalo osm let a bylo slavnostně otevřeno hrami, trvajícími 100 dní. Nebyl to však Vespasián, kdo arénu otevíral, nýbrž jeho syn Titus, který měl rovněž přihlížet smrti až 5 000 zvířat, která byla v průběhu úvodních her zabita v aréně i mimo ni. Po pádu Římské říše sloužilo Koloseum jako obydlí či skladiště materiálu pro další stavební práce v okolí města. Dnes jde o jednu z nejznámějších památek a všichni, kdo se pod aktuální rekonstrukce podepsali, věří v prohloubení významu Kolosea a z druhé strany také míry, s jakou mohou turisté skutečně pochopit, jak celý komplex fungoval.