Konec odlesňování: USA, Rusko nebo Čína podepsaly velkou dohodu. Jak reagují odborníci?

Světoví lídři se v pondělí na klimatické konferenci COP26 v Glasgow zavázali, že do roku 2030 zvrátí úbytek světových lesů. Ke společnému prohlášení se připojilo přes 100 států včetně Brazílie, Indonésie a Konžské demokratické republiky, na jejichž území se rozkládá většina světových tropických pralesů. Odborníci nicméně upozorňují, že podobné sliby již řada zemí v minulosti učinila, ale nakonec je nesplnila.

V ujednání se země zavázaly k poskytnutí zhruba 19,2 miliard dolarů (asi 423 miliard Kč) z veřejných i soukromých zdrojů na ochranu a obnovu lesů, boj s požáry a podporu původních obyvatel. Na území států, které se k dokumentu připojily, leží celkem asi 85 procent světových lesů.

Vlády 28 zemí se také zavázaly k eliminování negativního dopadu světového obchodu s potravinami, jako jsou palmový olej, sója či kakao, na úbytek lesů.

Británie, která letošní konferenci hostí, závazek prezentovala jako první velký úspěch vzešlý z dvoudenního summitu lídrů. „Budeme mít šanci ukončit dlouhou historii lidstva jako dobyvatele přírody a namísto toho se staneme jejími opatrovníky,“řekl v dnešním vystoupení britský premiér Boris Johnson. Podotknul, že závazek dosud podepsalo 110 světových lídrů, včetně představitelů Číny, Ruska a Brazílie.

K tématu na konferenci vystoupil i americký prezident Joe Biden, podle nějž je ochrana největších světových lesů nezbytná ve snaze o dosažení klimatických cílů. „Lesy mají potenciál snižovat úroveň uhlíků na celém světě o více než třetinu,“řekl americký prezident. „Budeme pracovat na tom, abychom se ujistili, že trhy uznají pravou ekonomickou hodnotu přírodních pohlcovačů uhlíku a budeme motivovat vlády, majitele půdy a další hráče, aby učinili ze zachování (lesů) svou prioritu,“řekl Biden.

USA, Británie, Norsko, Německo, Nizozemsko a 17 soukromých sponzorů kromě toho v pondělí podle agentury AP oznámilo záměr poskytnout v příštích čtyřech letech 1,7 miliardy dolarů (37 miliard Kč) na pomoc původním obyvatelům žijících v tropických lesích. Prostředky mají pomoci ochránit a posílit práva původních obyvatel a místních komunit na půdu a využívání místních zdrojů.

Řada expertů ale upozorňuje, že s podobnými závazky přišli světoví lídři již v minulosti, nicméně je nakonec nedodrželi. Podle Alison Hoarové z analytického ústavu Chatham House si například v roce 2014 vytyčili cíl do roku 2030 skončit s odlesňováním, které se nicméně od té doby v mnoha zemích zrychluje. Aby nový závazek uspěl, bude jej podle ní nutné ukotvit v legislativě jednotlivých zemí a vlády budou muset spolupracovat s občanskou společností, soukromými firmami a původními obyvateli.

„Otázkou je, jestli se tato oznámení ohledně odlesňování, která se dobře vyjímají v novinových titulcích, nakonec promění na víc, než jen na prázdné sliby, nebo jestli je bude následovat skutečná regulace, která je tak nutně potřeba,“řekla Jo Blackmanová z britské neziskové organizace Global Witness.

Loni z povrchu Země zmizela oblast deštného pralesa o rozloze Nizozemska a ačkoliv míra odlesňování v posledních dvou desetiletích celosvětové klesá, každoročně zmizí asi deset milionů hektarů tohoto lesů. „Nemáme nedostatek podobných politických závazků,“ řekl k novému dokumentu Tim Christophersen z programu OSN na ochranu životního prostředí. „Trpíme však nedostatkem peněz a politické vůle na jejich uskutečnění,“dodal.