Pozemské oceány posledních 20 let mění barvu. Naší modré planetě budeme brzy říkat jinak
Odborníci sice vědí, co změnu barvy oceánů způsobuje, netuší ale, jaký bude výsledný dopad na ekosystém. Nové zabarvení vod totiž souvisí s organismy, které jsou na samém počátku potravních řetězců…
Za posledních dvacet let změnilo barvu 56 procent světových oceánů. Plocha této oblasti je větší než plocha veškeré pevniny na zeměkouli. Nejčastěji se objevuje zabarvení zelené, existují ale také oblasti, kde vody získávají modřejší a ještě vzácněji červený nádech.
A důvod? Může za to člověk. Respektive, člověkem způsobené klimatické změny.
Nepředvídatelný dopad
Tisíce druhů takzvaného fytoplanktonu, tedy jednobuněčných mikroorganismů schopných fotosyntézy, jako jsou sinice, řasy a někteří prvoci, totiž na oteplování oceánů reagují dost citlivě. Některé vymírají, některé migrují a některé se množí.
Chlorofyl, který obsahují, má pak na svědomí zelenější zbarvení některých vodních ploch. Některé druhy barví vodu pro změnu do červena a tam, kde fytoplankton vymírá, tam jsou vody modřejší. Vědci se obávají, že by v budoucnu mohly mnohým ekosystémům dominovat právě tyto mikroorganismy a z některých naopak úplně zmizet.
Přečtěte si také: Globální oteplování je horší, než jsme si mysleli. Doposud mělo záludné maskování
Jak zmiňují autoři studie, dopad, jaký to bude mít na ekosystém, se nedá předvídat. Vzhledem k tomu, že tyhle drobné organismy stojí na úplném počátku potravního řetězce, může i drobná změna zapůsobit dominovým efektem. A co víc, přemnožené řasy mohou ovlivnit populace větších řas, chaluh a mořské trávy, které jsou absolutně nepostradatelnými pomocníky lidstva. Oceány totiž díky nim absorbují třetinu světové produkce uhlíkových emisí.
Zdroj: Nature, National Geographic, Time