Proč lidstvo už dávno neklonuje ve velkém? Skutečný problém je úplně jinde, než si všichni myslí
V historii lidstva už bylo naklonováno 56 druhů a poddruhů zvířat. Dalo by se proto říct, že vědci mají proces ověřený, naučený a mohou směle pokračovat dál. Faktem ale je, že klonování neustále obestírají mýty a možná až přehnaně opatrný přístup. Zdrženlivost je na místě, ale nová studie, která se všemi případy klonování poprvé komplexně zabývá, odhaluje, že se možná není čeho bát.
Za zmíněnou studií, zveřejněnou v odborném časopise Animals, stojí nezisková organizace Revive & Restore, která se zaměřuje na inovativní přístupy v ochraně přírody. Podle jejích autorů je klonování legitimním a životaschopným nástrojem, který by mohl zásadně rozšířit možnosti správy genetické diverzity, pokud mu však společnost dá šanci. Spoluautor studie Robert Wiese z Muzea přírodních věd v Severní Karolíně tím má na mysli systematický přístup a posun od jednotlivých pokusů k hromadnějším projektům.
Co stojí za malým zájmem o klonování
„Zrození prvního klonovaného koně Převalského a tchoře černonohého v roce 2020 bylo neuvěřitelným momentem,“ sdílel Wiese svou vzpomínku v prohlášení organizace Revive & Restore. Uvedl také, že nikdo v té době netušil, že se pokračující práce na těchto programech stane bodem zlomu v dějinách klonování chráněných druhů zvířat a věří v jeho budoucnost.
Skutečnost, že se většina dosavadních pokusů s klonováním zvířat odehrála jako izolované případy, je však podle autorů studie jedním z hlavních důvodů, proč se klonování dosud nerozšířilo. Omezený počet případů navozuje mylný dojem, že klonování je extrémně náročné a málo efektivní. To odrazuje možné investory i instituce, které by jinak mohly výzkum podpořit. Nedostatek financí pak logicky vede k dalšímu omezení výzkumu, čímž se bludný kruh uzavírá.
Čtěte také: Vědci naklonovali koně Převalského. Hříbě vzniklo ze 40 let staré zmrazené DNA
Mýty o klonování
Další častou námitkou proti klonování je, že tímto způsobem „vzniklá“ zvířata bývají neplodná a dožívají se kratšího věku. Ani to ale přehledová studie nepotvrzuje. Z analyzovaných druhů dosáhlo 90 procent přirozené délky života nebo ji překonalo. A ze skupiny, u které byly k dispozici další údaje, bylo 95 procent jedinců plodných.
„Dějiny klonování jsou překvapivě rozmanité a opravdu působivé,“ doplňuje hlavní autor studie Ben Novak, vedoucí vědec organizace Revive & Restore. „Léta se odborníci dívali jen na úzký výsek informací a tvrdili, že klonování ještě není připravené pro významné využití při ochraně přírody. Ale pokud se podíváme na celý obraz, ukazuje se úplně jiný příběh – klonování už dnes v ochraně přírody hraje důležitou roli a mělo by se zvažovat u většího množství druhů,“ uzavírá Novak.
Zdroj: Revive & Restore, Animals
Video, které jste mohli minout: Medvěd napadl muže v lyžařském středisku v Králikách. V oblasti platí mimořádné opatření
Adam Vala
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
