Kde uvidíte svítící krávu? U jaderné elektrárny Dukovany

Svítí kráva? A není to fejk?

Není. V Mohelnu skutečně mají krávu, která v noci emituje zelenou záři. Má to sice souvislost s nedalekou jadernou elektrárnou, ale ne takovou, jaká by vás napadla jako první. Navíc nesvítí celá kráva, ale jen její polovina, vyskládaná šestiúhelníky napuštěnými fluoreskující barvou, která se ve dne „nabije“ a večer „svítí“. Tvar šestiúhelníků odkazuje na palivové tyče zasouvané do reaktoru. Nejde o krávu „jádrem v ozářenou“, ale o umělecké dílo Barbory Masaříková. Světlo, které vidíte vyzářené na fotografii, zachytil fotoaparát půlminutovou expozici. Ve skutečnosti kráva svítí o něco slaběji, ale svítí. Pokud potřebujete počkat do setmění, najdete v Mohelnu hned několik hospod, bohužel v obci nemají vlastní minipivovar, takže milovníci pivních experimentů a speciálů si musí vystačit s většinovou „klasikou“.

Tady se sluší vysvětlit, že ačkoli se při obdivování svítící krávy budete pohybovat na dohled jaderné elektrárny, ozáření vám nehrozí. „Ionizující záření nese určitou energii. Množství energie, které předá ionizující záření osobě, se vyjadřuje dávkou 1. Jednotkou dávky je sievert (Sv). Vztáhneme-li dávku k času, hovoříme o dávkovém příkonu 2 s jednotkou Sv/h. V praxi se však setkáváme s jednotkami tisíckrát až milionkrát menšími, používají se tedy jednotky milisievert (mSv) a mikrosievert (μSv)…,“ udává materiál s názvem Vstupní školení do Jaderné elektrárny Dukovany. Jedno vyšetření hrudníku znamená dávku 0, 02 mSv. A svítící informační cedule v Dukovanech večer 30. 6. 2019 ukazovala, že „ve vzduchu“ je radiace o „síle“ 0,095 mikroSievertů. Tedy v podstatě násobně nižší než u běžného rentgenu.

Hadi na hadcové stepi

Hadi na hadcové stepi jsou, ale základem názvu je hornina jménem hadec, odborně serpentinit. Odborník by řekl, že serpentinit nebo hadec je druh metamorfované horniny, která vznikla z ultrabazických hornin, zejména olivínovců (peridotitů) metasomatickým procesem serpentinizace, při které se olivín přeměnil na serpentin. Pokud tuhle větu zjednodušíme, tak zdejší geologické podloží je velmi chudé, což vede k tomu, že zdejší rostliny mají výrazně menší růst než v úživnějších končinách. A jak je to s plazy? Kromě vzácných ještěrek zelených se tady dají na vyčnívajících skalkách zahlédnout užovky hladké, ty jsou nejčastější, podplamaté a podle literárních údajů zde byla zahlédnuta extrémně vzácná užovka stromová. A ještě jeden had je tady v názvu. Hadí mord. Hadí mord rakouský (Scorzonera austriaca).

Užitečný krajník

Krajník pižmový (Calosoma sycophanta), nápadně velký brouk ze skupiny střevlíků zaujme nápadně zbarvenými krovkami, rychlým pohybem (proto se extrémně špatně fotí) a lesník ho v lese vidí extrémně rád. Nejenže patří mezi chráněné druhy, ale je to velmi účinným predátor škůdců. Pochutnává si na housenkách bekyně velkohlavé, což je nenápadný, bíle zbarvený motýlek ničící žírem listy stromů. Sice se nejvíce v poslední době mluví o lýkožroutu smrkovém a bekyně (a další škůdci) stojí v jeho stínu, nicméně i díky krajníkům se listnaté a smíšené lesy nacházejí v přirozeně dobré kondici. Proto je logické, že na krajníky narazíte níže, pod stepí, u řeky Jihlavy, kde jak krajník, respektive jeho larvy, tak bekyně mají dost potravní nabídky. Krajníkova larva je skutečně pořádný jedlík, imago v jedné sezoně spořádá až 400 housenek.

Nečekaný nález – opuncie

„Pojď se podívat, tady rostou kaktusy,“ volá překvapeně Světlana Olejáková a já si v první chvíli myslím cosi o tom, že neví, jak vypadá kaktus. Co by dělaly kaktusy na jižní Moravě. Jenže chyba byla na mé straně. Kousek od vyhlídky skutečně někdo vysadil opuncie, které opravdu patří do čeledi kaktusovitých. Tady stojí za to připomenout, že hadcová step u Mohelna je národní přírodní rezervací a takovéto amatérské pokusy jsou přísně zapovězeny.

Běžně se totiž opuncie, tedy česky nopály, vyskytují v Severní a Jižní Americe od Kanady až po Ohňovou zemi. Návštěva hadcové stepi u Mohelna v sobě skrývá pro poučeného laika mnoho krás. A pro nepoučeného? Na to, aby pestré společenstvo motýlů potěšilo oko turistovo, není nutné znát jména kolem poletujících motýlů. A kukačku taky nikdo nepřeslechne. Text: Topi Pigula

Podívejte se na galerii motýlů mohelenské hadcové stepi. Třeba vás naláká k návštěvě