Infografika: Kdo opravdu může za znečištěné oceány

Velké lodě za sebou zanechávají nečekaně velké množství emisí. Ale kromě těch klasických zplodin podobných těm leteckým, lodě vypouštějí také obrovské množství oxidu dusičitého. Zmapoval to satelit Astra vybavený speciálním finským zařízením OMI. Podívejte se, jak hustý pohyb lodí zvyšuje znečištění oxidem dusičitým.

Je to vidět zejména podél velkých mořských cest, tedy trasách, po nichž se přesunuje zboží z Asie do Evropy. Nejde o maličkost, právě oxid dusičitý. V ovzduší totiž patří oxid dusičitý k plynům, které způsobují kyselé deště. Oxid dusičitý může vyvolávat biochemické změny již při relativně nízkých koncentracích. Oxid dusičitý je pohlcován hlenem dýchacích cest z 80 až 90 procent. Způsobuje záněty dýchacích cest od lehkých forem až po edém plic – a to není nic, co by se vám líbilo…

Satelit OMI tyto stopy sleduje už od roku 2005, což umožňuje vědcům vyhodnocovat, jak se mění znečištění v oceánech podle ročních období, výkonnosti ekonomik a sezónách nákupního šílenství.

Jak si mapu vysvětlit?

Nejvýraznější je znečištění v Indickém oceánu, a to mezi Srí Lankou a Singapurem. Dalším nejvýraznějším problematickou zónou je Adenský záliv a také v podstatě celé Rudé moře. Právě tudy totiž proudí ropa z arabských zemí do Evropy a dále.

Dorpava zde proudí po "mořských dálniích" - velmi úzkými a současně frekventovanými koridory. Denně tudy proplují stovky obřích lodí a to se logicky podepisuje na kvalitě i kvantitě mořského života v okolí.

Oproti těmto problematickým oblastem je Tichý a Atlantický oceán vlastně bez problémový. Nikoliv však proto, že by tudy nevedly dopravní cesty, nebo že by jich bylo méně. Spíše proto, že doprava je zde rozprostřená na mnohem větší plochu...