5 věcí, které možná nevíte o delfínech: Proč si libují v drogách podobných marihuaně?
Mysleli jste si, že už o delfínech víme skoro vše? Nové vědecké poznatky dokazují opak a přichází se zjištěním například o zálibě v drogách či silných sociálních schopnostech.
Nepochybně už jste slyšeli o tom, že delfíni patří mezi nejchytřejší tvory na planetě. Také zřejmě víte, že je Američané od 60. let minulého století využívají k detekci podvodních min. Tito vodní savci jsou ale fascinující i z mnoha dalších důvodů, o kterých se buď tak často nemluví, anebo je vědci zjistili teprve nedávno. Tušili jste například, že skoro nespí?
Dokážou zůstat vzhůru i 15 dní
Tahle zvláštní schopnost samozřejmě dává perfektní smysl. Delfíni se před 50 miliony lety vyvinuli ze suchozemských sudokopytníků, což by do nich na první pohled sice nikdo neřekl, jejich kostra o tom ale v sobě dodnes skrývá důkazy. Po předcích, kteří trávili většinu života na souši, jim ovšem také zůstal způsob dýchání. Pro kyslík si tak musejí pravidelně doplouvat až k hladině a nemohou proto jen tak usnout.
Příroda je ovšem vybavila takzvaným unihemisferickým spánkem, během kterého jim, zjednodušeně řečeno, odpočívá jen polovina mozku. I přesto jim ovšem stačí jen velmi málo odpočinku a dospělí jedinci bez něj vydrží i 15 dní. Mláďata dokonce zvládnou nespat i dlouhé týdny. Podle výzkumníků zřejmě nespavost pomáhá mladým delfínům udržet si vyšší tělesnou teplotu, a dokonce možná také stimuluje růst mozku. Zcela jistě navíc funguje jako dobrá obrana před predátory.
Mají jména
Že jsou jejich komunikační schopnosti skvělé, vědí vědci už několik desetiletí. Studie z roku 2013 ale prokázala, že se v rámci svého hejna dokonce navzájem oslovují jmény, což je téměř neuvěřitelné, neboť jména kromě člověka nepoužívá žádný jiný tvor na planetě.
Mimořádná je také jejich týmová spolupráce. V roce 2018 experti provedli experiment, při kterém museli delfíni zmáčknout dvě tlačítka zároveň, aby dostali odměnu. Jakmile zjistili, jak zařízení funguje, bez problémů úkol zvládli.
Používají nástroje a formují přátelství
Populace delfínů v australské Žraločí zátoce používá při hledání v písku ukrytých ryb kónicky tvarované mořské houby. Dělají to zřejmě proto, že si díky nim při rytí v usazeninách nepoškrábou citlivé čenichy. Toto chování nedokazuje jen delfíní inteligenci, ale také jejich sociální schopnosti. Techniku totiž matky předávají dcerám, což je důkaz existence jisté kultury.
Na stejném hejnu si vědci ověřili také hypotézu, že si tato mimořádně inteligentní zvířata dokážou vytvořit silné sociální vazby. Ukázalo se, že delfíni tvoří přátelství, a to na základě společně sdílených zájmů.
Hledání potravy s pomocí zmíněných mořských hub je totiž v delfíní populaci ze Žraločí zátoky u samců daleko méně obvyklé. Ti samci, kteří se mu věnují, ale dávají přednost společnosti samců, kteří s nimi tuto zálibu sdílejí, což jednoznačně ukazuje, že je společný zájem při formování jejich přátelství významným faktorem, jako je tomu u člověka.
Užívají drogy
Jedním ze společných zájmů je podle vědců oťukávání ježíků. Nervový toxin této jedovaté ryby by ve větších dávkách dokázal člověka zabít, v menší dávce ovšem působí jako narkotikum a delfíni ho podle všeho používají jako ekvivalent marihuany. V roce 2013 delfíní narkomany zachytila kamera, když si mezi sebou nafouknutého, ostnatého a pěkně naštvaného ježíka něžně a soustředěně předávali. Po dvaceti nebo třiceti minutách se, už značně ovínění ježíkovými toxiny, vydali ke hladině, kde fascinovaně pozorovali třpytící se vlny a zkoumali svůj vlastní odraz na vodní hladině.
Je toho zkrátka ještě hodně, co o těchto fascinujících savcích nevíme, vědci se ale poznáváním jejich sociálních i dalších schopností neustále zabývají. Delfínů je navíc na světě celkem 36 druhů a každý má svoje specifika. Stojí proto za to ochránit ty nejohroženější druhy, což může každý z nás například tím, že bude šetřit plastem a pečlivě třídit anebo jíst ryby z chovů s certifikátem udržitelnosti.
Zdroj: Discover Magazine