Byli všichni dinosauři opeření? Nová hypotéza naznačuje, že ano

Vlastním peřím se prý mohlo pochlubit mnohem více dinosaurů, než se doposud myslelo. Dokonce je prý možné, že nějakou formu peří měli všichni. Vědci k uvedenému závěru došli během výzkumu jednoho z nových druhů dinosaurů nalezených na jihovýchodě Sibiře. Tento druh byl příbuzný s předky ptáků jen velmi vzdáleně a přitom byl porostlý jakýmsi "prapeřím".

Sledovat vývoj dinosaurů můžete v dokumentu Pravda o dinosauřích zabijácích na Prima ZOOM.

Peří mohly mít podle vědců již nejranější druhy dinosaurů. Zkoumané fosilie dinosaura pocházejí z vrstvy, která byla datována do doby 144 až 169 milionů let. Tento jedinec patřil k druhu nazvanému Kulindadromeus zabaikalicus, který žil v éře střední až svrchní jury. Živil se rostlinnou potravou. Na délku měřil jen 1,5 metru a chodil po dvou končetinách. Jeho lebka byla krátká, měl také krátké horní končetiny, zato dlouhé zadní končetiny a dlouhý ocas.

Díky dobře zachovaným otiskům kůže analyzovali vědci tři různé druhy šupin a tři struktury "prapeří" podobající se vlasům. Ty rostly podle zjištění badatelů těmto dinosaurům na hlavě, na hrudi a na zádech. Vědci dokonce u tohoto druhu popsali i struktury, které připomínají prachové peří.

Peří podobné tomu, které mají ptáci, se vyskytovalo nejméně 50 milionů let před "praptákem" Archaeopteryxem, míní na základě svých výzkumů vědci. Přiklánějí se též k názoru, jako již někteří kolegové před nimi, že peří dinosaurům sloužilo nejprve jako ochrana před zimou a že mělo i důležitou funkci při namlouvání jako u dnešních opeřenců. Teprve s dalším evolučním vývojem se peří uplatnilo při létání.

(red)