VIDEO: První světová válka byla i válkou zvířat, hmyzu a virů. Smrtící následky uvidíte na Primě PLAY

Miliarda lidí se na konci první světové války nakazila virem způsobujícím španělskou chřipku, 22 milionů z nich zemřelo. Epidemie vypukla v Číně, dostala se do USA a spolu s americkými vojáky dorazila přes španělské pobřeží do Evropy. Biologická zbraň, nad kterou nešlo zvítězit, si vyžádala víc mrtvých, než samotná válka. Na to, jak se miliony koní, statisíce psů, ale také celé armády myší, krys, blech a vší podílely na výsledku bojů, se podívejte v dokumentu Zvířata v první světové válce na Primě PLAY.

Italská fronta, jaro 1918. Na obou stranách řeky Piavy stavěli rakouští i italští vojáci obří kotle, v nichž vyvařovali uniformy. Obě znepřátelené strany zde měly jednoho společného nepřítele, možná toho nejhoršího za celou dobu první světové války – vši. Odpočinkové a dezinfekční stanice pro vojáky přicházející z fronty nebyly moc účinné. Teprve vroucí voda vši spolehlivě zahubila, ale jakmile se vojáci vrátili do zákopů, za pár hodin je na sobě měli znova.

Hladové armády

Jídlo hrálo významnou roli ve vývoji války a bylo příčinou porážky Rakušanů a Němců. Hlad byl v první linii hned vedle vší druhou největší pohromou. Kvůli válce vzniklo největší masové stravování v dějinách, dopravit na frontu dostatek potravin ale nebylo vůbec snadné. Každý den bylo nutné nakrmit miliony lidí a zvířat.

Aby byly zajištěny zásoby jídla, vznikala poblíž fronty jatka. Velkou potravinovou pomoc ale poskytly teprve USA, kde začal vzestup konzervárenského průmyslu. Evropská bojiště brzy zaplavily miliony konzerv. Zcela jinak na tom ale byly ústřední mocnosti. Rakouští a němečtí stratégové si museli vybrat mezi použitím zvířat v boji a potřebou jídla. Z 22 000 tažných koní rakouskouherské armády jich v březnu 1918 zbývaly jen 2000, počet oslů a mul klesl na polovinu a veškerý dobytek byl armádou zrekvírován a sněden.

Dokument Zvířata v první světové válce uvidíte na Primě PLAY.

(mih)