VIDEO: 10 nejodvážnějších mláďat světa – mrznou, skáčou z útesu a bojují se žraloky

Severoamerická kachnička karolínská se nijak neliší od obyčejné kachny. Až na jednu věc – malá kachňátka přicházejí na svět v dutinách stromů víc jak 15 metrů vysoko nad zemí. Kachňata jsou tam v bezpečí před dravci rejdícími na zemi a v řece pod nimi. Jenže pokud nechtějí zemřít hlady, musejí následovat svou matku k řece – a to už 24 hodin po vylíhnutí, tedy dávno před tím, než se naučí létat. Výkony mnoha mláďat živočišné říše berou dech – podívejte se, která z nich jsou nejodvážnější. V dokumentu Mimořádná mláďata dnes ve 20.00 na Primě ZOOM.

1. Nosorožec tuponosý si troufá na staršího

Africké savany jsou domovem impozantního megabýložravce – nosorožce tuponosého. Jeho mládě má po narození 40 kilogramů a rodí se už se svým odolným pancířem. Nosorožec dokáže běžet rychlostí až 50 km/hod a dokáže způsobit strašlivá zranění. Jak poznáte, který druh nosorožce vám zkřížil cestu? Mláďata nosorožce tuponosého chodí zásadně před matkou, kde se cítí v bezpečí před útoky lvů nebo hyen. Naopak mláďata nosorožce dvourohého klušou poslušně vzadu. Největší nebezpečí hrozí matce i mláděti od jediného tvora – samce stejného druhu. Hárající matka se může v době 2–3leté péče o mládě kdykoliv stát terčem nevybíravého útoku ze strany samce. V takové chvíli se mládě připojí k obraně a snaží se nebezpečného cizince zahnat. Za to si v našem žebříčku vysloužilo první místo.

2. Albatros laysanský hraje se žraloky smrtící hru

Žraloci tygří připlouvají každý červen a červenec na Havajské ostrovy na lov albatrosů. Právě včas – mláďata albatrosa se tou dobou chystají na svůj let. Přibližně jeden z deseti mladých albatrosů tak v nerovném boji skončí v čelistech žraloka. Jsou ale i tací, kteří se 700kilogramovým žralokům dokážou ubránit. Jasné číslo 2.

3. Tryskové nymfy vážek s vystřelující čelistí

Nymfy vážek obvykle nejsou nijak nádherné a některým druhům vážek trvá sedm let, než se zakuklí a promění se v dospělého jedince. Nicméně i nymfy po svých rodičích zdědily některé jejich schopnosti – třeba se velmi rychle pohybují ve vodě, dokonce až rychlostí 10 cm/vteřinu. Jak to dokážou? Jejich břicho funguje jako svalová pumpa, kterou nasávají a prudce vystřikují proud vody. Hydraulický systém nymfy také umožňuje vystřelit spodní čelist a dostat neopatrnou kořist, což jsou velmi často pulci. Na světě existuje jen několik druhů hmyzu, který je schopen ulovit a pozřít obratlovce. Nymfy vážek patří mezi ně, a proto stojí na bronzové příčce.

4. Skokan lesní – příběh žabího rampouchu

Tento obojživelník musí krátce po narození čelit drsnému podnebí – žije totiž mnohem dále na severu Severní Ameriky než jeho příbuzní. A dokonce dokáže přežít na Aljašce, kde teploty zůstávají po 6 měsíců hluboko pod bodem mrazu. Skokanům přitom trvá 3 roky, než dosáhnou pohlavní dospělosti. Jak se toho ale dožít? Když zima dosáhne vrcholu, je mladý skokan ukrytý pod vrstvou listí a jeho tělo je téměř zmrzlé. Žába dokáže zastavit činnost srdce, plic i mozku – prakticky se nachází ve stadiu klinické smrti, což může trvat až sedm měsíců. S příchodem prvního tání a jara žába díky nemrznoucí kapalině v těle postupně rozmrzne a obnoví všechny životní funkce. Neuvěřitelné.

5. Modrásek hořcový mění zabijáky na otroky – favorit Primy ZOOM

Tenhle motýl nepatří mezi nejrychlejší nebo nejobratnější letce. Přesto jeho potomky čeká ten nejpodivnější start do života. Housenky modráska hořcového nejsou nijak bojovné, ale to neznamená, že se o sebe nedokážou postarat. Pokud je napadena jinak velmi nebezpečnými mravenci žahavými, začne housenka vydávat stejný pach, jako larvy těchto mravenců. Díky chemickému maskování tak housenku nečeká smrt, ale transport do srdce mraveniště. Housenka je mnohem větší a jinak zbarvená než okolní larvy, přesto riskuje ještě víc. Začne vydávat zvuky podobně jako královna, což ji posune na nejvyšší příčku v hierarchii mraveniště. Mravenčí dělnice ji nepřetržitě krmí, přičemž několik z nich housenka spořádá. Této bezděčné pohostinnosti mravenců housenka využívá téměř dva roky. Když se zakuklí, mravenci se o ni starají dál. Ale jakmile se z kukly vylíhne motýl, musí okamžitě opustit mraveniště.

6. Aratinga zelený nikaragujský – leť, anebo zhyň

Je známo, že aratinga zelený nikaragujský obývá dva z kráterů nikaragujské sopky Masaya nejméně od 16. století. Je to dost nebezpečné místo, hlavně pro mladé – pokud se jim totiž z nějakého důvodu nevyvede první let, čeká je 300 metrů dlouhý pád do kráteru aktivní sopky. Držíme palce.

7. Kosatka dravá učí mláďata vrhat se proti břehu

Poblíž Punta Norte v Argentině kosatky útočí ve chvíli, kdy vrcholí příliv. Trpělivě čekají na správnou vlnu, která je vyhodí až na pobřeží. Cílem jsou mláďata lachtanů. Je to ale riskantní – dospělá kosatka váží kolem 6 tun a takovou váhu není snadné dostat zpět do moře. Stejnou metodu používají kosatky i na Crozetových ostrovech na jihu Indického oceánu. Právě tady se mláďata musejí tuto kritickou dovednost naučit. To nakonec může trvat i několik let.

8. Medojed kapský nezná soupeře

Běžně se pouští do křížku s kobrou královskou, která patří mezi nejjedovatější hady světa. Jeho mláďata se drží u matky do 2 let. Od tří měsíců ale mají plně vyvinuté zuby a drápy a patří mezi urputné rváče. Nebojí se šakala a dokonce jim nevadí provokovat zebru. Zkrátka sympaťáci.

9. Berneška bělolící a bláznivý skok z útesu

Hned první dny svého života se mláďata této husy účastní smrtonosného rituálu. Bernešky svá mláďata nekrmí, takže pokud chtějí jíst, musí bez křídel skočit ze 120 metrů vysokého útesu v Grónsku na pobřeží. I když je to neuvěřitelné, smrt při tomto kaskadérském kousku čeká jen jedno house z pěti. Ale koukat se na to opravdu nedá.

10. Kahau nosatý – čím větší nos, tím větší šance přežít (a spářit se)

Tento kočkodanovitý primát žije v korunách stromů na Borneu. Mláďata přichycená na těle matky absolvují hrůzostrašně vypadající skoky ze stromů do vody, která jim nijak nebrání v pohybu. A ještě k tomu je plná krokodýlů. Adrenalinový zábavní park na Borneu desítku nejodvážnějších mláďat důstojně uzavírá.

A bonus mimo pořadí…

Heterodon nosatý – divadelní talent v hadí kůži

Heterodoni se brání kamufláží – v případě nebezpečí předstírají, že jsou smrtelně jedovatá kobra, i když sami mají dost jedu tak akorát na usmrcení malé žáby. Mládě tohoto severoamerického hada použije v případě hrozby další rodinný trik. Stočí se do klubíčka, zvrátí hlavu dozadu a se široce rozevřenou tlamou předstírá, že je mrtvé. Dokonce začne vydávat mrtvolný puch, což většinu predátorů spolehlivě odradí.

Neuvěřitelné výkony zvířecích pidižvíků uvidíte v dokumentu Mimořádná mláďata každou středu ve 20.00 na Primě ZOOM.

(mih)