Sonda Perseverance vytrvale zkoumá Mars. Podívejte se na její práci
Perseverance: Rok na Marsu – Sběr vzorků
Je otázkou, kdy se lidstvu podaří osídlit nejbližší možnou planetu, už nyní ale na jejím povrchu probíhá výzkum, který nás této vizi přibližuje. Současná mise probíhá od 30. července 2020, kdy Zemi opustila sonda Perseverance.
Rover s názvem Perseverance neboli Vytrvalost je 1025 kg těžký, 3 metry dlouhý, 2,7 metru široký a vybavený robotickým ramenem o délce 2,1 metru. Jeho úkolem je mapování terénu na Marsu, konkrétně v kráteru Jezero. Do cíle Perseverance dorazil 17. února 2021 a ihned se pustil do práce. Až do února 2024 mu ve vyhledávání zajímavých míst pomáhal minivrtulník Ingenuity. Rover sám disponuje dokonalou výbavou k odběru vzorků, jak uvidíte v pořadu Perseverance: Rok na Marsu v pondělí ve 22:15 na Prima ZOOM. Cílem jeho výzkumu jsou především mikroorganismy potenciálně uchované pod povrchem Marsu.
Sonda Perseverance měla původně pracovat jen jeden marsovský rok Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Mars Zdroj: iStock
Přistání Perseverance na povrchu Marsu Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Letecký průzkum zajišťoval minivrtulník Ingenuity Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Rover Perseverance Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Vrtulník Ingenuity dorazil na Mars spolu s roverem Perseverance Zdroj: Getty Images
Raketa s Perseverance je připravena ke startu Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Snímek kamene nazvaného Rochette pořídil rover už 7. září 2021 Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Skála na Marsu, ze které vzalo vozítko NASA 21. července 2024 nadějný vzorek Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Sonda Perseverance měla původně pracovat jen jeden marsovský rok Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Mars Zdroj: iStock
Přistání Perseverance na povrchu Marsu Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Letecký průzkum zajišťoval minivrtulník Ingenuity Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Rover Perseverance Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Vrtulník Ingenuity dorazil na Mars spolu s roverem Perseverance Zdroj: Getty Images
Raketa s Perseverance je připravena ke startu Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Snímek kamene nazvaného Rochette pořídil rover už 7. září 2021 Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Skála na Marsu, ze které vzalo vozítko NASA 21. července 2024 nadějný vzorek Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Čtěte také: Mimozemský život na Marsu? NASA získala vzorek, který může potvrdit odvěké dohady
Dokonalá vrtná souprava
„Jedná se o malé mikroorganismy, jako bakterie, které jsou obzvláště dobře přizpůsobeny velmi vysokým teplotám až kolem 120 stupňů Celsia, velmi různorodým hodnotám pH a velmi kyselým systémům,“ vysvětluje bioložka Purificación López García. „Studium těchto extrémních organismů umožňuje lépe definovat podmínky, za kterých se mohl život vyvinout a udržet se v jiných systémech mimo naši Zemi.“ Naštěstí pro Perseverance mohou být zmíněné mikroorganismy dobře přístupné, kůra Marsu se totiž neobnovila deskovou tektonikou, takže je Perseverance snáze ve starých jílech najde.
V zásadě Perseverance navrtá do povrchu otvor, z něhož vytáhne vzorek horniny, vloží ho do tubusu, vyfotí a zabezpečí. Ve vzorcích hledá stopy života, jako jsou dusík či uhlík. Rover tubusy se vzorky opatrně trousí za sebou, jejich sběr a doprava na Zemi bude úkolem další plně robotické mise Mars Sample Return, kterou chystá Evropská kosmická agentura (ESA). Ta na povrch Marsu vyšle těžký přistávací modul se dvěma vrtulníky, které vzorky sesbírají. Nízkohmotnostní raketa pak cenný náklad vynese na oběžnou dráhu Marsu, kde je předá další sondě.
Život na Marsu?
Přestože možnosti analýzy odebraných vzorků přímo na Marsu jsou omezené, ohlásila NASA průlomový objev. Velmi nadějně podle vědců a techniků vypadá vzorek skály ve tvaru hrotu šípu, který rover odebral z povrchu Marsu 21. července 2024. Vzorek je protkaný bílými žilkami síranu vápenatého, což podle NASA znamená, že skálou kdysi protékala voda. Mezi žilkami se nachází molekuly na bázi uhlíku považované za stavební kameny života. Mohou ale vznikat i jinými než biologickými procesy.
Mohlo by vás také zajímat: Vrtulník na Marsu havaroval při letu číslo 72. NASA ukázala, co se mu stalo, a rozloučila se s ním
Perseverance komunikuje s okolními satelity pomocí antény vysílající v pásmu ultrakrátkých vln UKV, naladěné přibližně na 400 MHz. Se Zemí se dorozumívá díky anténě s vysokým ziskem v pásmu X, jež vysílá rychlostí až 800 b/s do sítě Deep Space Network. Třebaže mise Mars 2020 měla trvat jeden marťanský rok, čili rok a 322 dní na Zemi, postaral se úspěch sondy Perseverance o její významné prodloužení.
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
