Ukončil život na Marsu obří náraz? Důkazem má být 150 km velký kráter
Jak funguje vesmír V (4) - Geosféra Marsu
Mars máme zafixovaný jako pustý svět plný skalisek a červené půdy, na němž by jednou snad mohl být život. Před čtyřmi miliardami let měl ale stejné předpoklady pro život jako Země.
Podle stop na povrchu Marsu zřejmě většinu jeho severní polokoule pokrýval celoplanetární oceán, a díky vodě, základní ingredienci pro vznik života, na něm dost možná bujela i vegetace a třeba i primitivní organismy. Před 4 miliardami let se ale stalo něco, co život na Marsu vyhubilo. Přesnou odpověď neznáme, nicméně důležitým vodítkem je absence magnetosféry, štítu, který by Mars chránil před slunečním větrem a radiací, kterou s sebou přináší.
Mars Zdroj: iStock
Jádro Marsu Zdroj: iStock
Na Marsu byla voda, ale zmizela Zdroj: Getty Images
Curiosity zkoumá povrch Marsu už od roku 2012 Zdroj: Getty Images
Mars Zdroj: iStock
Mars Zdroj: Getty Images
Mars Zdroj: iStock
Jádro Marsu Zdroj: iStock
Na Marsu byla voda, ale zmizela Zdroj: Getty Images
Curiosity zkoumá povrch Marsu už od roku 2012 Zdroj: Getty Images
Mars Zdroj: iStock
Mars Zdroj: Getty Images
Zničil život na Marsu náraz?
Magnetosféru poskytuje planetě její jádro. Vznik obou planet, Marsu i Země, doprovázelo bombardování meteorů, které rozžhavilo povrch obou planet do běla. Časem bombardování ustalo a oba povrchy zchladly, nicméně jádra planet, uvězněná ve ztuhlé kůře, zůstávala žhavá. Vnitřní část jádra zůstala pevná, vnější část kapalná. Vnitřní část uvolňovala teplo do té vnější a vytvářela konvekční proudy ve vzorcích, které generuje rotace planety a vnitřního jádra. Tím vzniklo magnetické pole, které sahalo až nad povrch planety a bránilo ji proti těm vlivům Slunce, které planetám neprospívají. Jak ostatně uvidíte v efektní rekonstrukci v pořadu Jak funguje vesmír na Prima ZOOM.
Čtěte také: Záhadný objekt na Marsu. Vědci mluví o přistání mimozemšťanů i kosmické lodi lidí
Magnetosféra Marsu ale zmizela a život na jeho povrchu smetl sluneční vítr. Teorie o tom, proč Mars nemá magnetosféru, se různí. Podle některých hypotéz za to mohla velikost Marsu, který je čtyřikrát menší než Země a neměl tak dost silnou rotaci, aby udržel jádro žhavé. Podle jiných teorií mohla postupná teplota do vnějšího jádra uvolnit prvky, jež změnily jeho složení. Poslední teorie ale hovoří o nárazu asteroidu, který nechal na planině Vastitas Borealis kráter Lomonosov o průměru 150 km. Obrovský náraz a rozžhavený povrch mohl jádro ovlivnit natolik, že přestalo fungovat správně a časem vychladlo.
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
