Způsobí vědci konec světa? Víme, v čem mají největší šanci
Vědci o sobě rádi říkají, že svět vylepšují. Ale právě oni ho také mohou nejsnadněji zničit...
Na světě jsou statisíce vědců, kteří bádají nad tím, zda foukáním cigaretového kouře do vody nevzniká zlato, a nad podobně bezpečnými problémy. Jiní odborníci ale provozují výzkumy podstatně rizikovější – nedá se vyloučit, že výsledky jejich práce mohou třeba i ohrozit celou planetu.
Ukvantujeme se k smrti?
Začneme dosti bizarní teorií o tom, že by Zemi mohl zničit takzvaný kvantový Zénónův jev. Tato teorie tvrdí, že jen pozorování a měření částic na kvantové úrovni může narušit jejich fungování nebo je zastavit ve vývoji. Pokud by se něco podobného přihodilo temné energii, což je koncept, s jehož pomocí vědci vysvětlují některé současné poznatky o vesmíru, renomovaný profesor Lawrence Krauss se bojí, že by tato temná energie mohla pohltit celý vesmír. Pokud je jeho teorie pravdivá, máme to nejspíš za pár, protože vědci z celého světa dělají všechno proto, aby z temné energie zahlédli co nejvíc.
Do 1000 let lidstvo vymře, varuje Stephen Hawking
Zkáza ze Švýcarska
Mnohem větší potenciál ke zničení světa ovšem mají badatelé ve švýcarském CERNu, kteří experimentují s velkým hadronovým urychlovačem (LHC). V kruhovém tunelu o obvodu 27 kilometrů proti sobě posílají různé částice a zkoumají celou řadu jevů: například se snaží vytvořit podmínky shodné s těmi, které nastaly po Velkém třesku, pátrají po tajemné částici zvané Higgsův boson a po částicích, které tvoří takzvanou temnou hmotu, studují hmotu a antihmotu a podobně.
Podobné bezprecedentní vědecké experimenty pochopitelně vzbuzují obavy. Hodně se mluví například o tom, že by v urychlovači mohly vzniknout černé díry nebo tzv. podivnůstky (kvark-gluonová hmota, která by do sebe pohltila hmotu "normální" – prostě by proměnila vše, s čím přijde do kontaktu, rovněž v podivnůstku). Vědci samozřejmě ujišťují, že dosavadní vědecké poznatky vylučují, že by něco tak radikálního mohlo nastat. Na druhou stranu, LHC vznikl proto, aby vědcům posunul obzory a umožnil jim nahlédnout věci, které si doteď ani neuměli představit, že?
cern
Dva ruští vědci se navíc domnívají, že by objevy vzešlé z LHC mohly vést i ve vzniku červích děr, což by bylo možné využít ke konstrukci stroje času. Cestování do minulosti přitom není taková romantika, jakou vídáme ve filmech typu Návrat do budoucnosti: nikdo neví, co se stane, pokud v minulosti dojde k jakékoli – byť sebemenší – změně.
Nanosmrt
Ovšem asi nejblíže ke zničení světa mají nanotechnologie. Vědci pracují na vytvoření robotů ve velikosti blížící se molekule, kteří by například v medicíně dokázali cíleně zasáhnout proti nádorovým buňkám nebo proti virům nemocí typu AIDS. Myšlenka je to svůdná, nicméně s sebou nese riziko: pro tyto účely by totiž bylo třeba, aby minirobotů byly miliony.
Tato "zahrádka" je vytvořena pomocí nanočástic. Působivé, ne?
Jejich výroba by ovšem byla složitá, a proto se jako užitečnější jeví naučit tyto malé stroje, aby si "kamarády" vyráběly samy z molekul, které najdou v prostředí. Je nicméně na první pohled jasné, jak by Země dopadla, pokud by se tato schopnost sebereplikace vymkla kontrole (této teorii se říká grey goo). Zničení lidstva v románu RUR by proti přemnožení nanorobotů působilo jako pohodová selanka...