28. prosince 2023 06:00

106 mrtvých, na které se vrhli zloději. Vlaková nehoda u českých Šakvic byla nejhorší v Evropě

Železniční neštěstí, o kterém se mluví jako o druhém nejtragičtějším v české historii, se stalo brzy ráno na Štědrý den roku 1953. Nehoda ale proslula taky povídáním o lidském hyenismu – lidé na místě okrádali mrtvé o cennosti a hodinky.

Je hluboká noc, krátce nad ránem – začíná zrovna Štědrý den roku 1953. U Šakvic na Břeclavsku, těsně před železniční stanicí, stojí osobní vlak doslova nacpaný lidmi cestujícími od Brna na Břeclav. Jsou netrpěliví. Už měli být dávno doma, ale vlak měl zpoždění a teď navíc před stanicí dlouhé minuty čeká na pokyn strojvedoucího. V uličkách a vagonech je nedýchatelno.

Několik naštvaných cestujících dává průchod své netrpělivosti, otevírá dveře a odchází ven. Šplhají po mezi a vydávají se přes pole domů. Vtom se jim za zády ozve strašlivá rána. Když se ohlédnou, už vidí jen trosky. Nastalým tichem se pomalu, plíživě, začne linout pláč a nářek stovek zraněných…

Dva a půl litru vína

Děsivou spoušť způsobil rychlík, který po stejné trati cestoval z Prahy do Bratislavy. Jeho obsluha, strojvůdce, topič a vlakvedoucí, už tehdy sloužila 21. hodinu. Únavu, kterou museli cítit, ještě zvýraznil fakt, že si všichni během služby dopřáli silné víno – přesněji celkem dva a půl litru opojného nápoje. Strojvedoucí i topič usnuli a vlakvedoucí se věnoval papírování… hned několik výstrah k zastavení před Šakvicemi nikdo z nich neviděl.

Přečtěte si také: Nejtragičtější srážka vlaků v Česku měla 118 obětí. Za uhořením lidí stály dobré úmysly

Rychlík do osobního vlaku narazil obrovskou rychlostí blížící se 90 kilometrům v hodině.  Zadní vozy osobáku jeho těžká lokomotiva zdemoloval a rozházela jejich trosky po trati jako dítě hračky. Lidé, co v nich zůstali, měli jen malou šanci na přežití. Ať už je odhodil náraz nebo je mezi sebe smáčkly zdemolované sedačky, bylo pro lidské tělo nereálné něco takového vydržet.

Někteří pomáhali zraněním, jiní okrádali mrtvé

Netrvalo dlouho a na místo začaly přijíždět první sanitky. Dobrovolníci v tu chvíli už dávno pomáhali zraněným dostat se ze zdemolovaného vlaku ven. Jenže vynést je po prudkém, rozbahněném náspu nahoru k silnici bylo téměř nemožné, dokud nepřijeli hasiči a nezačali nosičům pomáhat lany. Nemocnice v okolí zanedlouho vypadaly jako by udeřila válka.

Mohlo by vás zajímat: Šok pro kolemjdoucí ženu: Ve Všenorech našla mrtvého muže visícího ze železničního mostu

Nic ale prý nepředčí obrazy, které byly k vidění na trati. Podle mnohých svědků je nejde zapomenout. „Zakopávala jsem o těla mrtvých lidí, dodnes slyším srdceryvný nářek a hlasitý křik přeživších,“ vylíčila svoje zážitky Brněnskému deníku dobrovolná hasička Jarmila Kostrounová. „Sanitky jezdily jedna za druhou, připadalo mi to nekonečné. Někteří zranění mě prosili, abych je zabila, protože nesnesou tu hroznou bolest…“

Strašný řev, křik, pláč děcek… a nejhorší byla ta lokomotiva, které ucházela pára, jak to syčelo… strašný,“ svěřil se v dokusérii Osudové okamžiky jeden z přeživších, Vítězslav Kostrhun.

Svědci neštěstí a přeživší si ale pamatují ještě na něco dalšího, z čeho jde mráz po zádech. Na místě nehody totiž byli i lidé, kteří zneužili příležitosti a mrtvé oběti ještě okradli o peněženku, hodinky, prsteny a další cennosti. Místo kvůli tomu nakonec musela uzavřít a hlídat armáda.

106 mrtvých, 83 zraněných

Bilance nehody je děsivá. Při nehodě nebo později v nemocnicích zemřelo celkem 106 lidí a dalších víc než 80 se té noci zranilo. Tragédie zasáhla do Vánočních svátků a v okolních obcích se konalo obrovské množství smutných pohřbů. Škody tehdy vyčíslili na asi 5 milionů Kčs a jak strojvedoucí, tak topič s vlakvedoucím skončili před soudem. Jejich tresty ale mnohé pozůstalé neuspokojily: Strojvedoucí dostal pět let, topič čtyři roky a vlakvedoucí tři léta ve vězení.

Jednalo se tehdy o nejhorší železniční neštěstí jak na českém území, tak v celé Evropě. Tehdejší propagandistický tisk mu přesto věnoval jen drobný, snadno přehlédnutelný sloupeček s titulkem „Úřední zpráva ministerstva dopravy.“ Tento sloupeček vyšel až nedělních novinách, 27. prosince 1953, tedy tři dny po neštěstí.

Zdroj: Černá kronika Brněnského deníku, dokumentární cyklus Osudové okamžiky, díl 12, archiv: Rudé právo ročník 1953, 12/27, strana 2, Mojebrno.jecool.net

Klára Ochmanová

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom