Výprava po Švejkových stopách. Poláci ho znají mnohem lépe než my

Poslušně hlásím

Je typický paradox českých dějin, že většina nejslavnější české knihy se odehrává mimo české území. Vydejte se do polských pevností po stopách dobrého vojáka Švejka!

Polsko, Przemyśl, pevnost Salis-Soglio. Bujným porostem kopřiv, které obsadily prostor na vrcholu kasárenských budov, se prodírá šedivá uniforma rakouského vojáka I. světové války. Když se ukáže celá postava, každého Čecha napadne jediné. Kde se tady bere Josef Švejk?

Pevnost Salis-Soglio byla vybudována v létech 1883 - 96 a na svou dobu se jednalo o vskutku mohutné opevnění. Jméno nezní ani polsky, ani jako technická specifikace. Bodejť. Vždyť Daniel Salis-Soglio byl švýcarský inženýr, generál a baron v jedné osobě, jež měl v rakouskouherských službách na starosti stavbu zdejších pevností. Výstavba opevnění věrně kopírovala vývoj rusko-rakouských vztahů.

Když se vylepšovaly, stavba se pozastavila, jakmile došlo ke zhoršení, byly posíleny fondy, jak finanční, tak personální, sloužící k urychlení stavebních prací. Dějiny i současnost neustále ukazují, že Rusko mělo a stále má silné mocenské ambice, takže váhání se stavbou rozhodně nebylo na místě. Výchozím datem pro budování zdejšího opevnění se stal rok 1881 a časem vznikl celý soubor staveb vybavených silným dělostřelectvem, takže samotné město se stalo pevností.

Pevnost jako hrom

Salis-Soglio disponovala 18 děly kalibru 150 mm, 4 hmoždíře kalibru 240 mm a podle různých zdrojů měla pevnost posádku od 400 do 520 mužů včetně 8 - 15 důstojníků. V pevnostech se dají dohledat ocelové osazení dělostřeleckých zvonů s jasným českým (tedy tehdy CK rakouskouherských) poselstvím: vyrobeno v závodech Škoda v Plzni.

"Měli jsme plán pevnosti dosti starého data, ale konanými rozvědkami bylo konstatováno, že plán přesně odpovídá skutečnosti. Stálá betonová opevnění byla pouze doplněna a zesílena polními opevněními a širokým pásem drátěných překážek a hražení. Bylo nám známo, že pevnost je počítána na 30 - 40 000 obránců. Zásoby střeliva a potravin pokládali jsme za značné. Artilerie byla pokládána za silnější, než jakou my bychom mohli k obléhacím účelům poskytnouti z našich armád. Když se roku 1915 Přemyšl vzdal, ukázalo se, že 70 000 Rusů obléhalo v Přemyšlu 120 000 Rakušanů." Taková jsou slova Václava Vitáčka, jenž se obléhání v ruské uniformě osobně účastnil.

Hladem umírá jen 300 lidí denně...

Podle některých literátů šlo o dobu, kdy v Przemyślu nebylo psů a koček, neboť padly za oběť hladovějícím obyvatelům. Ze stejného důvodu se staly vyhledávaným zdrojem masa i krysy a potkani a polévka z vran byla skutečnou pochoutkou. "Vše jde dobře - denně zemře hladem nejvýše tři sta lidí," poznamenal si téměř cynicky rakouský lékař na jaře 1915, kdy vrcholilo ruské obléhání Przemyślu. Tak to alespoň píše ve článku o nejtvrději dobývané pevnosti Michal Mocek. Čeština zaznívala po obou stranách fronty, jak mezi obléhanými, tak mezi obléhajícími. Když se řekne první světová válka, milovníkům militárií naskočí první použití tanků, otravné plyny u Yper či zákopová válka. Ale pevnosti?

Nakonec skončíme u piva v hospodě Melduje Posłusznie (Poslušně hlásím) nedaleko sochy sedícího Švejka, jehož bronzový nos se podezřele blýská. Jakápak legenda se asi k jeho pohlazení váže? "Nemáte na sobě špatnou uniformu?" ptám se Jerzyho Czuchmana alias Švejka. Přece právě tady byl Haškův "idiot z moci úřední" zatčen v ruském plášti a později považován za dezertéra a špeha. Město bylo svědkem jeho arestu, kde spal na jedné pryčce s opilým majorem, jenž ho přišel vyslechnout.

Autor: Topi Pigula Od roku 1985 publikoval stovky článků a fotografií v širokém spektru periodik: Koktejl, Inmagazín Hospodářských novin, Mladá fronta, Lidové noviny, Bionoviny. Má na kontě několik vlastních fotografických výstav autorských i spoluautorských u nás i v zahraničí. Zároveň se autorsky podílel na čtyřech knihách (Krkonošská čítanka, Čítanka z Jesenicka, Bioindikace a biomonitoring, Na cestě1). Citujme Jaroslava Haška: "Major na strážnici nedělal už žádných výstupů, zcela odměřeně poručil, aby došli pro drožku, a za drkocání drožky po mizerném dláždění Přemyšlu měl v hlavě jen ty představy, že delikvent je blbec prvního řádu, ale že to bude patrně přece jen nevinné hovado." Švejkův pobyt a jeho propagaci tady dokonale zvládá Przemyskie stowarzysenie przyjaciół dobrego wojaka Szwejka.

Prostě dobrý voják, symbol české "myšlenkové pružnosti" má tady mnohem lepší jméno, než v jeho samotném rodišti či vlasti. Hospodu U Švejka mají leckde, od Ruska po Ameriku, ale tak dokonale zvládnuté znalosti českého literárního díla a podrobně zpracovaný Švejkův pobyt v Haliči, to si zaslouží obdiv na straně jedné a trochu studu na straně druhé. Té naší...