Proč Vikingové útočili na Evropu? Především kvůli ženám a otrokům

O Vikinzích toho víme překvapivě málo. Většina zpráv pochází od obyvatel, které postihly jejich nájezdy, ale informací o tom, jak žili, jak fungovala jejich společnost a co nám dal jejich odkaz, je pramálo.

Jedním ze zásadních problémů, které historici a archeologové řeší, jsou příčiny vikingských výbojů. Obsáhlá data, shromážděná pomocí analýzy DNA na Islandu, jasně ukazují, že nečekaně velké procento ženské DNA pochází z nevikingských zdrojů. Zatímco muži jsou prakticky vždy geneticky severského původu, ženy jsou mnohem, mnohem častěji z jiných zemí – těch, na které Vikingové podnikali své útoky.

Výpravy Vikingů za ženami a otroky

Vědce tyto údaje vedou k závěrům, jež mění pohled na smysl vikingských výprav, ale současně naznačují mnohé i o fungování jejich stále značně neznámé společnosti. O výše zmíněný výzkum se postaral Neil Price z univerzity v Uppsale. S grantem ve výši 6 milionů dolarů mohl se svým týmem analyzovat DNA obrovského vzorku lidí – a na základě toho získat zásadní data o tom, jak vikingské populace doopravdy vypadaly. A jak žily…

Jeho nálezy naznačují, že Vikingové vyráželi na své výpravy především za dvěma druhy kořisti: za ženami a otroky. Poptávka po práci otroků začala v době, kdy Vikingové vyráželi na moře, a to především kvůli plachtám. Proč? Výroba jedné plachty na klasickou vikingskou loď trvala jednomu člověku až pět let – ženám na to nezbýval čas a muži byli na výpravách, bylo tedy třeba otroků, kteří zřejmě tvořili asi čtvrtinu celé vikingské populace.

Podobné to bylo i se ženami. Nová data ukazují, že mnoho bohatých Vikingů žilo v mnohoženství. S tím, jak přibývalo mužů s více manželkami, ubývalo šancí pro ty méně majetné. Aby si našli ženu, museli se poohlédnout jinde: a jak všichni víme, sexuální pud je jedním z nejsilnějších. Takové mladíky bez šancí na zisk družby nebylo těžké přesvědčit, aby se vydali do zámoří a tam nějakou otrokyni/ženu dobyli.