VIDEO: může se stát Evropa vulkanickým peklem? Ta doba se blíží

Supervulkán, to není nadsázka, ale terminus technicus. Ten nejznámější se vyskytuje pod nejstarším národním parkem světa, americkým Yellowstonem, a do povědomí naší civilizace vešel mimo jiné díky filmu Supervulkán z roku 2005. Mimochodem, i my jsme o tom yellowstonském supervulkánu psali.

Tisíckrát silnější než klasika

Supervulkán je sopka schopná sopečnou erupcí produkovat ejekta větší než 1 tisíc kubických kilometrů. To je tisíckrát více než většina historických erupcí. Ani tolik proslavený a výborně zdokumentovaný výbuch Svaté Heleny, jenž utrhl vrchol hory, nebyl supervulkánového typu. Svatá Helena vyvrhla kolem jednoho kilometru krychlového hornin. Před 27 miliony lety došlo v Coloradu k explozi, při níž se do vzduchu dostalo 5000 km krychlových horniny. To je úplně jiná liga. Historická paměť lidstva vzpomínky na výbuch supervulkánu neobsahuje, byť v době posledních erupcí už jsme jako druh existovali.

Planoucí pole

Campi Flegrei je italská vulkanická oblast zahrnující i území částečně tvořící dno pod hladinou Středozemního moře. Snese srovnání s yellowstonským supervulkánem a v prosinci italští vulkanologové oznámili, že zdejší magma z podzemí možná míří k povrchu. Podle zprávy vulkanologického týmu vedeného Giovanim Chiodinim z Národního geofyzikálního institutu v Římě, se napětí v Campli Flegrei blíží ke kritickému budu a v případě erupce by "následky by postihly celou planetu a byly by srovnatelné s dopadem velkého asteroidu." Vulkanická oblast ležící západně od Neapole je dlouhodobě seismicky velmi aktivní a turisté i místní obyvatelé bezpochyby tuší, že pod nohama mají vulkanický žár. Sírou páchnoucí plyny unikající na povrch totiž nechají na pochybách jen málokoho.

Historie se opakuje

Nebylo by to poprvé, co by zdejší oblast mohutně explodovala. Zhruba před 37 000 lety tady došlo k vulkanickému jevu, během něhož se na povrch dostalo 500 km krychlových magmatu. Americký National Center for Biotechnology Information v příspěvku Magma transfer at Campi Flegrei caldera (Italy) before the 1538 AD eruption jasně popisuje, k jakým změnám indikující erupci v Campi Flegrei dochází. A jde o informace poměrně alarmují. Jde o nárůst tlaku, deformaci magmatického krbu, které se projevují i změnou krajiny na povrchu. Původní explozi se dává za vinu i ústup neandertálců z této oblasti a jejich „prohra“ s naším druhem Homo sapiens. „Zatím poslední sopečná erupce se na Flegrejských polích odehrála v roce 1538, kdy se vytvořil troskový kužel Monte Nuovo. Tehdy to nebyla zase tak devastující katastrofa. Když ale Flegrejská pole vznikala, tedy asi před 39 tisíci lety, tak nejspíš šlo o nejmohutnější erupci na planetě za posledních 200 tisíc let, alespoň pokud víme,“ píše Stanislav Mihulka na populárně naučném serveru Osel.cz

Jak vypadala ona katastrofa roku 1538 můžete sledovat na počítačové animaci.

Vševědoucí česká matka

Níže popsaný příběh se odehrál už před hezkou řádkou let. Když se autor tohoto textu máchal v moři na okraji jihoitalské sopky a bavil se tím, jak kolem něj ze dna probublává sirovodík, zaslechl češtinu. Malý chlapec se ptal, proč ty bublinky tak strašně smrdí. Ideální chvíle na lekci z vulkanologie – stačilo říct, že kolem nás je sopka, kterou vyhřívá magmatický krb v podzemí. A ty bubliny jsou vlastně plyn, který se prasklinami v mořském dnu dere k povrchu. A protože obsahuje síru, tak smrdí po síře. Jenže maminka nezaváhala a s rodičovskou autoritou dala klučinovi mnohem jasnější a jednodušší odpověď. „Smrdí to, protože tam dole prdí čerti.“

Pokud chcete navštívit místo, které se v budoucnu může stát příčinou vskutku celosvětové katastrofy, není nic jednoduššího, než sednout v Neapoli na vlak a vystoupit na Stazione di Napoli Campi Flegrei.

Text: Topi Pigula