15. dubna 2025 14:55

Jak mohla posádka Titanicu přehlédnout ledovec? Osud gigantické lodi zřejmě zpečetila fata morgána

Tajemství v ledu II (8) - ledovec

Zdánlivě nepotopitelný Titanic narazil při své první plavbě v dubnu 1912 na ledovec a za necelé tři hodiny se nad ním zavřela voda. Zahynulo při tom přes 1500 lidí.

Bezprostředně po neštěstí, k němuž došlo v noci ze 14. na 15. dubna, vzniklo hned několik snímků ledovců z místa neštěstí. Na jednom z nejznámějších, který pořídil člen posádky lodi Bremen, je zachycen ledovec, který vypadá jako zrcadlový obraz Gibraltarské skály. „Je vidět, že je na jedné straně poškozený,“ upozorňuje v dokumentu Tajemství v ledu na Prima ZOOM archeoložka Alison Leonardová.

Pokud je to fotografie skutečného ledovce, byl by vysoký asi 20 metrů a dlouhý kolem 22 metrů, přičemž jeho mnohem větší část se pochopitelně skrývá pod vodou. Jak je ale možné, že se Titanic nedokázal ledovci vyhnout? Hlídka měla zpozorovat nebezpečí na kilometry daleko, kapitán Titanicu měl navíc zprávy o přítomnosti velkého ledovce, takže změnil kurz více na jih. Na snímcích z lodí Carpathia a Frankfurt je také vidět obří ledovcové pole táhnoucí se v délce 50 km. To ale zdaleka nebylo vše.

Přečtěte si také: Nejbizarnější případ přeživšího Titanicu: Odmítl místo ve člunu, zachránil se díky alkoholu

Námořní fata morgána

V osudnou noc zaznamenal na Titanicu námořník Frederick Fleet zvláštní jas a pozoruhodný úkaz – nad horizontem se vznášel podivný masiv s šedým vrcholem. Zhruba deset minut poté se ukázalo, že masiv je ve skutečnosti ledovec, který se nevznáší nad horizontem, ale pluje přímo před lodí. Podivný optický klam má své opodstatnění, vědci mluví o zvláštním typu fata morgány.

Na místě, kde se Titanic potopil, působí teplý Golfský proud. Kvůli přítomným ledovcům ale na místě mrzlo do výšky až 50 metrů, přičemž teplý vzduch Golfského proudu se pohyboval nad touto hranicí. Studený vzduch je hustší, světlo se v něm láme dřív, než k nám dorazí, což má za následek, že jinak vnímáme vzdálenost objektu v dálce. Teplotní podmínky na místě, kudy plul Titanic, tak vytvořily ideální situaci pro fata morgánu, což může být jedním z vysvětlení, proč posádka na ledovec reagovala tak pozdě.

Digitální model

Titanic do ledovce narazil 14. dubna 1912 ve 23:40. Loď, která v tu dobu plula rychlostí přibližně 40 km/h, se začala potápět zhruba 130 minut po srážce, jež v trupu vytvořila podél šesti komor pás trhlin často ne větších než list papíru A4. Tehdy se začala voda v lodi přelévat do sedmé komory, čímž se začala zvedat záď lodi. Následný tlak trup lodi nevydržel a rozlomil se na dvě poloviny. Přední část lodi šla okamžitě ke dnu, zadní část se nejdříve narovnala a poté začala naplněna vodou klesat ke dnu také.

Mohlo by vás také zajímat: Osudový kus dveří z filmu Titanic vynesl miliony. Scénu jsme asi „zvorali“, uznal Cameron

Nešlo přitom o časově nijak dlouhou událost. „Ze simulací zjišťujeme, že srážka Titanicu s ledovcem, to letmé škrtnutí, trvala 6,3 sekundy,“ řekl ve vysílání americké televizní stanice ABC Simon Benson, který přednáší námořní stavitelství na univerzitě v Newcastlu. Jeho zjištění se opírá o digitální model Titanicu, který vědci vytvořili v poměru 1:1 po dvouletém snímkování, během něhož podmořští roboti pořídili přes 715 000 snímků vraku ležícího v hloubce 3800 metrů.

Zdroj: Smithsonian MagazineBBC

Miroslav Honsů

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom