Současné počasí znamená smrt pro tisíce ptáků. Jak můžete pomoci?

Současné počasí způsobuje problémy kdekomu. Zatímco stovky cestujících strávili noc v uvízlých vlacích, drobné ptáky může současná námraza ohrozit i na životě.

"Několikamilimetrová vrstva ledu, která přes noc pokryla stromy i povrch země, zabraňuje ptákům, aby se dostali k potravě," vysvětluje Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO. "Největší problémy s překonáním ledové krusty mají ti nejmenší ptáčci a přitom právě oni ztrácejí v chladném počasí nejvíce energie. Pokud jsme tedy dosud se zimním přikrmováním váhali, právě dnes je nejvyšší čas začít."

Sýkorky, králíčci, čížci, zvonci a další drobní ptáci spotřebují mnoho energie na zahřátí svého drobného tělíčka s relativně velkým povrchem. V zimě tráví prakticky celý den hledáním a konzumací potravy, jinak by nemohli přežít. Právě v době, kdy napadne velké množství čerstvého sněhu nebo kdy přírodu pokryje led, je pro tyto ptáky naplněné krmítko opravdovým požehnáním a nezřídka i záchranou života.

A jak ptáky správně krmit?

Ptákům bychom měli předkládat co nejpřirozenější potravu, nevhodné jsou hlavně zbytky z kuchyně. Ty většinou obsahují sůl, která působí jako jed. Pro malé ptáky velikosti čížka může být již jen jedno zrnko soli ze slaného rohlíku smrtelné.

Vhodné není ani pečivo, zvláště čerstvé, které může způsobit zažívací potíže. Jen kachnám a labutím jej dávat můžeme, mají jak známo "kachní žaludek" a i případné přebytky soli ve vodním prostředí snáze vyloučí.

Jednoznačně nejoblíbenějším krmivem jsou slunečnicová semínka, pro ptáky jsou výborným zdrojem energie a většina druhů jim dává přednost. Doplnit je můžeme ovesnými vločkami či jiným zrním, které sypeme jak do krmítka, tak na nějaké chráněné místo na zem. Například pro pěnkavy a zvonky je přirozenější sbírat potravu ze země. Kosům, kvíčalám, ale třeba i brkoslavům můžeme po celou zimu nabízet jablka nebo jeřabiny, které jsme na podzim uskladnili. Nepohrdnou ani bramborami uvařenými v nesolené vodě.