10. března 2026 12:25
Alena Gurin Stará

Sovětská stíhačka sestřelila civilní let s 269 lidmi na palubě. Příčinou tragédie byla série náhod a omylů

Komerční let Korean Airlines 007 zmizel 1. září 1983 nad Japonským mořem. Vyšetřování bylo zahaleno oblakem tajností a lží a už tak velké napětí mezi Západem a Východem se stupňovalo.

Cestující na palubě linky KAL 007 časně ráno 1. září 1983 probralo ze spánku hlášení, které nechce žádný pasažér během letu slyšet: „Nouzové klesání, nasaďte si masky.“ Piloti detekovali prudkou dekompresi a letoun začal klesat. Krátce nato nad ním ztratili kontrolu a zřítili se do Japonského moře.

Sestřelili špiona?

Vraťme se o pár hodin zpět. Po příletu z New Yorku a mezipřistání v Anchorage na Aljašce se Boeing 747 vydal na 6100 km dlouhou cestu přes Tichý oceán do svého cíle v Soulu. Pak ale zmizel. Nikdo netušil, co se stalo, a příbuzní marně čekali na vysvětlení. „Objevily se obavy, že musel nuceně přistát, nebo havaroval. Během pár hodin se ve Washingtonu začala šířit zpráva, že v tom mají prsty Sověti,“ říká v epizodě dokumentárního seriálu Letecké katastrofy letecký historik James Oberg.

Americké tajné služby při odposlechu sovětského vysílání zachytily konverzaci, která odhalila pozadí katastrofy. „Při narušení státní hranice se přibližte k cíli a zničte ho,“ ozvalo se na sovětských rádiových vlnách v době, kdy byl let KAL 007 ještě ve vzduchu. Sovětský svaz ale zprvu odmítal přiznat odpovědnost za sestřelení civilního letadla. „Z Moskvy přišla zpráva, že letadlo zachytili, pokusili se ho zastavit, což se nestalo, a letadlo zase odletělo,“ vysvětluje Oberg. Když pak přiznali, že letadlo sestřelila sovětská stíhačka, trvali na tom, že útok byl oprávněný. Podle nich vstoupil letoun do sovětského vzdušného prostoru na příkaz americké vlády. „Podle sovětského názoru se jednalo o špionážní misi,“ říká Oberg. Spojené státy ale tvrdily, že šlo o běžný civilní let.

Ztracené černé skříňky

Zuřila Studená válka a bylo nutné incident důsledně a nezávisle prošetřit. Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) byla pod silným tlakem, aby urychleně přinesla odpovědi. Třeba na otázku, jestli se letadlo skutečně dostalo do sovětského prostoru. Podle letového plánu od něj totiž mělo být stovky kilometrů daleko. Bez černých skříněk to ale nebylo možné potvrdit. Vedle Američanů s Korejci po černých skříňkách ovšem pátrali i Sověti a obě strany se vzájemně vinily z maření pátracích akcí. Američané věděli, že pokud by Sověti našli černé skříňky dřív než oni, pravda se nikdy ven nedostane. Jenže ani po deseti týdnech úsilí Američanů nevedlo k úspěšnému cíli, a tak pátrání v moři ukončili.

Tajné služby v pozoru

Vyšetřovací komise se ale mohla chytit informací od tajných služeb, které jí poskytly data z radaru, jenž sleduje pohyb letadel po celém světě. Ukázal, že KAL 007 se výrazně odchýlil od kurzu, téměř celou cestu mířil jiným směrem a opravdu pronikl do sovětského vzdušného prostoru.

Americká armáda přiznala, že tou dobou měla ve vzduchu dva jiné letouny, které skutečně byly na špionážní misi. Tajné služby obou stran byly tu noc v pohotovosti. Sověti se totiž zrovna chystali odpálit balistickou střelu RT-2PM Topol, přestože vývoj takových zbraní byl zakázaný. Američané se o tom dozvěděli a Sověti se zase dozvěděli o tom, že jsou v hledáčku amerických průzkumných letounů RC135. Proto byla jejich nervozita na nejvyšším stupni.

A do toho se objevuje KAL 007. Sověti si na radaru mohli letadla splést, považovali dopravní let za narušitele a aktivovali postup pro případ ohrožení. Jestli si svůj omyl uvědomili, se ale nepodařilo zjistit, protože Sovětský svaz nepovolil vyšetřovatelům vyslechnout pilota stíhačky.

V prosinci 1983 ICAO vyšetřování uzavřelo. Byť chyběly důkazy, závěr zněl, že KAL 007 se do sovětského vzdušného prostoru dostal nešťastnou náhodou kvůli navigační chybě pilota.

Osudné chyby

Až po několika měsících moře u pobřeží Japonska začalo vyplavovat lidské ostatky i části letadla. Ovšem bez černých skříněk. Nejvyšší sovětští představitelé tajili, že je našli už měsíc po incidentu. A mlčeli až do pádu Železné opony. Teprve v roce 1992 předal nový ruský prezident Boris Jelcin letové zapisovače druhé straně.

Přečtěte si také: Nejhorší letecké trasy: Tudy byste neměli létat, pokud nenávidíte turbulence

Znovu se rozběhlo vyšetřování. Podle něj posádka vůbec netušila, že se vychýlila z dráhy a dostala se, kam neměla. Vyšlo najevo, že piloti zapomněli zapnout navigační systém, jímž se měl autopilot řídit, a tak se pohyboval dál po pevně nastaveném magnetickém kurzu, který letadlo pomáhal navádět při startu. Letadlo tedy letělo stále rovně a nezahnulo směrem na jih. Je zvláštní, že si zkušení piloti svého omylu nevšimli.

Po třech hodinách letu je chybně nastavený kurz navedl do sovětského vzdušného prostoru nad Kamčatkou. Sovětskou armádu nenapadlo, že by to mohl být někdo jiný než RC135.

Rozkaz k sestřelení

Vyslala stíhačky, aby letadlo zadržely, ty se k němu ale nestihly dostat. KAL 007 pokračoval přes Kamčatku dál a vylétl ze sovětského prostoru. Sověti si mysleli, že americké letadlo zahnali. Jeho letová dráha ale znovu protnula sovětský vzdušný prostor u ostrova Sachalin. Sověti už byli v pohotovosti, situaci jim však komplikoval nefungující radar a také nedostatek paliva ve stíhačkách. Museli jednat rychle. Přestože neměli jasný důkaz potvrzující, že jde o špionážní letoun, vyslali k němu varovné výstřely. Kvůli problémům v zásobování ovšem nábojům chyběly signální „stopovky“, nebyly tedy vidět a piloti KAL 007 si ničeho nevšimli. V tu chvíli začali stoupat, což si pilot stíhačky Suchoj Su-15 vysvětlil jako úhybný manévr, a protože měl rozkaz k sestřelení, stiskl tlačítko. Střela explodovala u zádi, poškodila ovládací prvky a protrhla plášť letadla. To se po několika minutách zřítilo do moře.

Závěr nového vyšetřování z roku 1993 zněl, že šlo o nehodu. Sovětský pilot byl i poté stále přesvědčen, že sestřelil narušitele.

„Tragédie letu KAL 007 spočívá v tom, že k tomu vůbec nemuselo dojít. Nebylo to nevyhnutelné. Byla to série náhod, nedorozumění a špatných rozhodnutí, která se postupně vršila,“ uzavírá Oberg.

Zdroj: dokument Letecké katastrofy, CNN

Video, které jste mohli minout: Češka bojující na Ukrajině: Rusko je zlo, můžeme být další na řadě. Sloužím „nelegálně“

Alena Gurin Stará

Alena Gurin Stará

redaktorka FTV Prima, COOL & ZOOM

Populární filmy na Prima Zoom