Koloniální snahy carského Ruska mířily i na Havajské ostrovy

Moc nechybělo a na Havaji se mluvilo rusky. Pevnosti cara Alexandra ale napadli domorodci

Rusové kdysi usilovali o vlastní kolonii na Havaji, vybrali si ostrov Kauai

Z pevnosti Fort Elisabeth dnes už zbylo jen pár kamenů rozházených v přírodě

Když se řekne koloniální říše, většina z nás si vybaví mocnosti jako Španělsko, Velkou Británie či Nizozemsko. Tyto námořní velmoci měly po staletí vliv na formování světa a ovládaly rozsáhlá území v zámoří. Rusko, známé naopak svou expanzí po souši, zůstává v tomto směru méně známé. Přesto i ono podniklo několik zámořských pokusů o kolonizaci, mezi nimiž nechyběly ani Havajské ostrovy.

Na začátku 19. století rozvíjela polostátní Rusko-americká společnost své aktivity v oblasti dnešní Aljašky. Oblast, vzdálená tisíce kilometrů od ruských center, však potřebovala spolehlivé zásobování a logistickou podporu, a tak se Havaj, ležící na cestě mezi Ruskem a Aljaškou, ukázala být jako ideální zdroj materiální podpory. První ruské lodě přistály na Havaji v roce 1804 a rychle se zapojily do obchodování s místními obyvateli. Z Havaje Rusové vyváželi potraviny, jako jsou ananasy, citrusy, cukrovou třtinu, ale také dobytek nebo ryby, což zásobovalo osadníky na Aljašce. Kromě obchodu tu navíc Rusové viděli i příležitost k rozšíření svého vlivu.

Král spojencem Ruska

Zájem Ruska o Havaj se prohloubil po ztroskotání lodi Bering u havajského ostrova Kauai v roce 1815. Tento ostrov byl pod vládou krále Kaumualii, který se dostal do sporu s ruskými obchodníky, když zabavil jejich náklad přibližně v hodnotě 1000 rublů. Aby vyřešil vzniklou situaci, vyslal vedoucí Rusko-americké společnosti Alexandr Baranov na Havaj doktora Georga Schaeffera, který měl za úkol získat zpět zabavený majetek.

Podařilo se mu ale mnohem více – přesvědčil krále Kaumualiiho, aby se stal spojencem Ruska. Král slíbil věrnost ruskému carovi a Rusové tak dostali výhradní právo na těžbu santalového dřeva na Kauai. Začali také budovat pevnosti, které měly posílit jejich vliv v regionu. Na ostrovech vznikly hned tři – Fort Elisabeth, Fort Alexandr a Fort Barclay – čímž Rusové upevnili svou pozici.

Pád ruské kolonie

S rostoucí ruskou přítomností však začalo narůstat napětí. Britové a Američané, kteří působili na hlavních Havajských ostrovech, nebyli spokojeni s tím, že Rusové zasahují do dosud neutrálního území. A také samotní Havajci se začali bránit tomu, co vnímali jako ruskou okupaci a násilnou rusifikaci. V červnu 1817 se pak nespokojenost místních přetavila v povstání, když Havajci obklíčili Fort Elisabet a přinutili ruské vojáky, aby se vzdali. Georg Schaeffer nakonec kapituloval, opustil ostrov a odplul do Honolulu.

Když se zprávy o těchto událostech dostaly do Petrohradu, car Alexandr I. byl zaskočen. Georg Schaeffer jednal bez jeho vědomí a vytvořil kolonii, která pro Rusko neměla žádný strategický význam. Ruské impérium mělo jiné priority a bylo proto rozhodnuto, že Havaj opustí. Rusko přišlo kvůli tomuto dobrodružství o přibližně 200 tisíc rublů, což byla v té době značná suma a Schaeffer byl nakonec vyhoštěn do Německa. Rusko-americká společnost se posléze pokoušela vymoci na Schaefferovi zaplacení škod, ale už dopředu bylo zřejmé, že se náhrady nikdy nedočká.

Čtěte také: Atomový výbuch pocítili až na Havaji. Podívejte se na ničivou sílu šokové vlny

Pokus Ruska o získání kolonie v srdci Tichého oceánu zůstává zajímavou, ale málo známou kapitolou v dějinách ruské expanze. Havaj se nakonec stala součástí sféry vlivu Spojených států, zatímco Rusko se dále soustředilo na své kontinentální impérium. V roce 1898 USA Havajské ostrovy anektovaly, nejmladším státem americké unie se Havaj stala až v roce 1951.

Zdroj: The European Conservative, Russia Beyond

Video, které jste mohli minout: Kilauea je jednou z nejčinnějších sopek. Podívejte se, jak rozpoutává zkázu