20. května 2024 11:35

Temná historie prokleté Handlové: Odsunutí Němci, důlní neštěstí a pracovní tábor pro Židy

Ať se uzdraví Fico i Slovensko

Pro většinu Čechů, kteří absolvovali první hodiny školního zeměpisu ještě za československé federace, mohla Handlová navždy zůstat pouhým strohým údajem z hospodářské mapy: Handlová-Nováky, hnědé uhlí. Vše ale změnila středa 15. května 2024, kdy na slovenského premiéra Roberta Fica na náměstí v Handlové zblízka vystřelil 71letý důchodce a těžce ho zranil. Atentát je poslední, zdaleka však ne jedinou tragickou událostí v novodobých dějinách města a jeho okolí.

Pro začátek použijme opět mapu. Handlovou sice najdete mezi Kremnicí a Prievidzou přímo v srdci Slovenska, až do konce 19. století byste tady ale na Slováky narazili jen stěží. Od 14. století se zde usazovali němečtí kolonisté, kteří mýtili lesy a zakládali města. Zdejší území zvané Hauerland pak po staletí tvořilo takřka 90procentní německý jazykový ostrov, a ještě za první republiky i během druhé světové války zde byli Němci v nadpoloviční většině.

Čtěte také: Odsun Němců se neobešel bez propagandy. Následovaly popravy bez soudů

Nováky: Tábor pro Židy, Němce i prostitutky

Jak uvádí dlouholetý slovenský novinář Miroslav Kern v Denníku N, samotnou Handlovou, německy Krickerhau, založilo v roce 1376 dvě stě německých rodin, které se do neosídlené doliny přestěhovaly pod vedením osadníka Henricha Krickera z Kremnice. Za druhé světové války už město mělo 14 000 obyvatel, po jejím skončení něco kolem 4 000. Bez ohledu na to, zda místní karpatští Němci podporovali Adolfa Hitlera nebo ne, musela jich drtivá většina po téměř 700 letech z Hauerlandu odejít.

Cesta do zničeného Německa vedla přes internační tábor poblíž městečka Nováky vzdáleného necelých 15 kilometrů od Handlové. Z pracovního tábora zřízeného v roce 1941 ministerstvem obrany Slovenského státu, který byl v té době satelitem třetí říše, bylo jen v roce 1942 do německých koncentračních táborů na území Polska odesláno 4000-5000 Židů.

Po roce 1945 se zde tísnily rodiny karpatských Němců, aby je po komunistickém puči v únoru 1948 definitivně vystřídali lidé pronásledovaní podle perzekučních zákonů nového režimu. Tábor se tak plnil představiteli církve, kulaky a zahaleči, ale také třeba prostitutkami z celé republiky. Posledními obyvateli tábora nucených prací Nováky pak byl do konce roku 1952 63. pomocný technický prapor (PTP) včetně 80 vězňů.

Když se utrhne svah

V prosinci 1960 si Handlová řekla o pozornost z úplně jiného důvodu. Od léta zde nadprůměrně pršelo, což ve spojení se svahovými deformacemi typickými pro údolí Handlové způsobilo nejkatastrofičtější sesuv půdy v tehdejším Československu. Do pohybu se v délce 1800 metrů dalo 14,5 milionu m³ hornin a zeminy. Rychlost sesuvu byla až 6,3 m za 24 hodin, a když se v létě 1961 svah konečně zastavil, napočítali v Handlové 150 zničených a velké množství poškozených domů.

Po hlavním sesuvu byl další pohyb svahu zaznamenán ještě v letech 1967, 1970 a 1977, nikdy už ale v tak velkém rozsahu. Sesuv svahu postihl Handlovou i v létě roku 2023, kdy opěrná zeď na stavbě obchodního centra v ulici Okružná nevydržela tlak a během několika sekund se zhroutila. Dramatickou událost zachytily kamery:

Největší důlní neštěstí na Slovensku

Přestože Handlová stejně jako nedaleké Nováky a další hornická města na středním Slovensku ležela na bohatých zásobách nerostných surovin, hnědé uhlí se tady začalo těžit až v roce 1909. Na rozdíl například od severočeských povrchových dolů se tady kvalitní uhlí dobývalo hlubinným způsobem s jedním velkým rizikem, kterým byla vysoká koncentrace hořlavého a výbušného metanu.

Právě výbuch důlního plynu byl příčinou největšího důlního neštěstí v novodobé historii Slovenska. Došlo k němu v šachtě Východ považované za vůbec nejnebezpečnější důl na Slovensku 10. srpna 2009, paradoxně necelé dva měsíce poté, co zde byla těžba ukončena. Kolem 07:00 přístroje zaznamenaly požár v šachtě, kde od rána 18 horníků postupně zazdívalo jednotlivé chodby, aby se v budoucnu právě případnému požáru předešlo.

Na místo dorazilo 11 báňských záchranářů z Prievidze, kteří ihned sfárali do hloubky 330 metrů a vydali se na pomoc horníkům pracujícím asi 500 metrů od výtahu. Přibližně v 09:30 bylo přerušeno telefonické spojení a odmlčely se i snímače hladiny důlního plynu. Jak se později zjistilo, došlo v té chvíli k výbuchu, který takřka okamžitě všechny záchranáře i devět horníků zabil.

Střelec z náměstí Horníků

Handlovou si 15. května 2024 vybrala za místo svého výjezdního zasedání slovenská vláda. Když se pak odpoledne kolem 14:45 šel premiér Robert Fico pozdravit se svými příznivci na náměstí Horníků, vystřelil na něj pětkrát z bezprostřední blízkosti 71letý střelec údajně nespokojený s politikou vlády.

Mohlo by vás také zajímat: Fico je mimo ohrožení života, oznámila nemocnice. Jeho zotavení zabere dlouhou dobu

Těžce raněného Fica – premiér byl čtyřmi výstřely zasažen do žaludku, ramene a kyčelního kloubu – ochranka dopravila do nemocnice v Handlové, kde bylo rozhodnuto o leteckém převozu do Banské Bystrice, kde byl operován. Z pokusu o úkladnou vraždu policie obvinila 71letého spisovatele Juraje Cintulu z Levic, který střílel z pistole ČZ 75.

Zdroj: Totalita.cz, Pravda.sk, Teraz.sk

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský