Fašistický pochod na Řím byl jen dramatickou fraškou. O převratu se rozhodovalo jinde
Válečné továrny II (2) - Pochod na Řím
V říjnu 1922 vyrazily Černé košile, fašistické milice Benita Mussoliniho, na Řím. Jejich cílem bylo svrhnout italskou vládu. Předání moci ale ve skutečnosti probíhalo poněkud jinak.
Pochod na Řím je významnou součástí italského folklóru, která se prezentovala jako vítězství neporazitelné síly. Fašisté triumfálně vstoupili do Říma, zmocnili se vlády a budov ministerstev a z Mussoliniho udělali diktátora.
Jenže takhle to nebylo. Pochod, který probíhal od 27. do 29. října 2022, byl jen fikce a Mussolini jím podle dokumentu Válečné továrny, který můžete sledovat na Prima ZOOM, chtěl zakrýt bezostyšné převzetí moci. O svém záměru svrhnout vládu Benito Mussolini informoval 60 000 účastníků fašistického shromáždění v Neapoli už 24. října 1922. Na nádražích se poté k cestě do Říma začalo scházet kolem 27 000 fašistů. Začalo ale pršet a vlaky se zastavily, takže fašisté se potloukali bezcílně kolem trati a z pochodu na Řím se málem stala fraška.
Fašisté při pochodu na Řím Zdroj: Getty Images
Fašisté si pochod na Řím pravidelně připomínali Zdroj: profimedia.cz
Zleva: britský premiér Neville Chamberlain, francouzský premiér Edouard Daladier, německý kancléř Adolf Hitler, italský premiér Benito Mussolini a italský ministr zahraničí Galeazzo Ciano. Zdroj: Getty Images
Italský fašista Benito Mussolini podepisuje dohodu za přítomnosti německého ministra zahraničí Joachima von Ribbentropa. Zdroj: Getty Images
Fiat spolupracoval s fašisty Zdroj: Getty Images
Hitler a jeho obrněný mercedes Zdroj: Getty Images
Rudolf Hess a Adolf Hitler Zdroj: Getty Images
Na mladé Němce měla propaganda neblahý vliv Zdroj: Getty Images
Fašisté při pochodu na Řím Zdroj: Getty Images
Fašisté si pochod na Řím pravidelně připomínali Zdroj: profimedia.cz
Zleva: britský premiér Neville Chamberlain, francouzský premiér Edouard Daladier, německý kancléř Adolf Hitler, italský premiér Benito Mussolini a italský ministr zahraničí Galeazzo Ciano. Zdroj: Getty Images
Italský fašista Benito Mussolini podepisuje dohodu za přítomnosti německého ministra zahraničí Joachima von Ribbentropa. Zdroj: Getty Images
Fiat spolupracoval s fašisty Zdroj: Getty Images
Hitler a jeho obrněný mercedes Zdroj: Getty Images
Rudolf Hess a Adolf Hitler Zdroj: Getty Images
Na mladé Němce měla propaganda neblahý vliv Zdroj: Getty Images
Král, který ztratil nervy
„Bylo to jako skeč od Monty Pythonů. Černé košile se do Říma nedostaly. Když tam konečně dorazily, neměly vedení, které by jim řeklo, co mají dělat, protože tam nebyl Mussolini,“ popsal neslavné okolnosti fašistického pochodu na Řím historik Roger Griffin, který se specializuje na dějiny fašismu. „Tímhle to mohlo skončit. Stačilo, aby někdo nařídil zasáhnout. Ukázalo by se, že Mussolini blafuje a mohl s ním být konec,“ tvrdí historik a spisovatel Guy Walters.
Italský král Viktor Emanuel III. ale ztratil nervy a odmítl vyhlásit stanné právo a povolat armádu. Místo toho vyzval 28. října 1922 Mussoliniho, aby se stal hlavou státu a fašisté se tak nakonec opravdu dostali k moci.
Do značné míry fiktivní pochod se tak stal základem Mussoliniho mýtu o tom, že je ochoten vystavit se nebezpečí. Ve skutečnosti se ale Mussolini dostal k moci zákulisními jednáními s italskou vládou. U moci pak jako diktátor zůstal do července 1943, kdy jej Velká fašistická rada, což byla fašistická obdoba parlamentu, nechala internovat.
ZDROJ: Warfare History Network
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
