Hlava popraveného Pankráce je dodnes v římské bazilice, bylo mu 14 let. Všichni tři ledoví muži zemřeli jako mučedníci

Ledoví muži Pankrác (12. května), Servác (13. května) a Bonifác (14. května), kterým dělá 15. května společnost deštivá Žofie, s sebou obvykle přinášejí buď výrazné ochlazení a mráz, případně vydatné studené deště a sněžení – nebo taky všechno dohromady. Pravidelné ochlazení kolem poloviny května se stalo předmětem lidových pranostik a rčení relativně nedávno, teprve asi před 150 lety, historie tří ledových světců je ale podstatně starší a s meteorologickými jevy nijak nesouvisí.

Mohlo by vás zajímat: V zamrzlém paneláku v Irkutsku pořád žijí rodiny s dětmi

Pankrác: Poprava 14letého chlapce

Svatý Pankrác se narodil roku 289 v maloasijské Frýgii na území spravovaném Římskou říší. Se svým strýcem Dionýsiem se jako malý přestěhoval do Říma, kde se oba obrátili ke křesťanství. Říše tehdy oscilovala mezi pronásledováním a relativní tolerancí křesťanů, mladého Pankráce bohužel potkalo to první. Při velkém honu na křesťany byl zajat a předveden před císaře Diokleciána, který ho vyzval, aby se křesťanství zřekl.

Podle legendy mladík odvážně vzdoroval, což císaři zpočátku imponovalo. Když ale Pankrác odmítl nabízenou moc a bohatství, nechal mu nakonec Dioklecián 12. května roku 303 na Via Aurelia setnout hlavu. Těla popraveného chlapce se ujala jedna z bohatých římských matrón, nabalzamovala ho, ovinula drahými látkami a uložila do hrobu vykopaného v římských katakombách. Pankrácova hlava je dodnes uložena v relikviáři v římské bazilice svatého Pankráce.

Pankrác se stal patronem dětí a mstitelem křivé přísahy a jeho kult se po pádu Říma postupně šířil křesťanskou Evropou. V Praze ho připomíná čtvrť u Vyšehradu pojmenovaná podle kostela svatého Pankráce stojícího v místě hřbitova z 11. století. Mnohem známější je ale dnes nedaleko stojící vazební věznice Pankrác.

Servác: Vírou proti Hunům

Podle tradice se Servác v době hroutící se Římské říše narodil v Arménii, byl misionářem a nakonec biskupem v galském (nyní belgickém) městě Tongeren. Odsud se vydal do Říma, kde se mu měl zjevit svatý Petr a varovat ho před vpádem Hunů do Evropy a zničením jeho města Tongeren. Servác se rychle vrátil zpět, varoval obyvatele Tongerenu a přesunul své biskupství do Maastrichtu v dnešním Nizozemsku.

Hunové ohrožovali Evropu minimálně od roku 430 a do západní Evropy dorazili v roce 451. Krátce před tím měl 13. května 451 biskup Servác zemřít v Maastrichtu na zimnici. Servácovy ostatky jsou uloženy v původním franckém sarkofágu v kryptě biskupské baziliky svatého Serváce v Maastrichtu a věřící k nim podnikají poutní cesty. V Čechách se tento světec netěšil žádné větší oblibě, nicméně je patronem zámečníků a stolařů, pomocníkem proti bolestem nohou, horečce a proti soužení s myšmi, krysami a potkany.

Přečtěte si také: Ledoví muži Pankrác, Servác a Bonifác přinášejí studený vzduch i mráz. Letos budou spíš připomínat Medarda

Bonifác z Tarsu: Kotel vroucí smůly

Bonifác byl jedním z otroků římské patricijky Aglaidy, která ho roku 306 vyslala do maloasijského Tarsu, aby zde pro ni sbíral relikvie svatých mučedníků. Když Bonifác zjistil, jak se s místními křesťany zachází, jak jsou pronásledováni a mučeni, veřejně se ke své víře přiznal. Byl za to zatčen a vhozen do kotle vroucí smůly. Bonifácovi souputníci pak tělo nešťastného otroka dopravili do Říma a Aglaida tak získala své první ostatky…

Tělo Bonifáce z Tarsu, který zemřel mučednickou smrtí, skončilo v katakombách na Via Latina a později se samo stalo zdrojem cenných relikvií. V roce 1741 byla téměř kompletní Bonifácova kostra vyzvednuta a doputovala do Znojma. Zde je uložena v relikviáři kostela sv. Mikuláše ve Znojmě a svatý Bonifác je od roku 1750 patronem města.

Mrazivé poselství ledových mužů

Ze tří světců, jejichž svátek následuje po sobě, se stali ledoví muži až ve druhé polovině 19. století. Tato tradice se týká kromě Čech také Polska, východu Německa také Švýcarska. Jde o lidové pojmenování meteorologické situace, kdy se nad Finskem nebo Pobaltím vyskytuje tlaková níže a v oblasti Britských ostrovů nebo nad Severním mořem naopak tlaková výše. Do střední Evropy pak mezi těmito útvary proudí studený vzduch ze severu.

Pro víkendové ledové muže 12.-14. května 2023 i následující svátek svaté Žofie v pondělí 15. května Český hydrometeorologický ústav očekává víc oblaků, srážek a chladnější počasí hlavně v jižní polovině území, kde bude převážně zataženo až oblačno, s občasným deštěm nebo přeháňkami a maximálními teplotami jen kolem 12 °C. Teploty by se ale většinou měly pohybovat mezi 16 °C a 20 °C Ledoví muži v roce 2023 tedy mrazem nehrozí.

Zdroj: ČHMÚ