Karel IV. založil Nové Město pražské jako zrcadlový obraz Jeruzaléma. Rozsah jeho plánování bere dech
Utajené příběhy českých dějin III (3) - Nové Město pražské
V pořadí jedenáctý český král Karel IV. byl jako římský císař zároveň osobním vládcem všech království Svaté říše římské. Potomek Přemyslovců a Lucemburků získal vzdělání v Paříži, za své hlavní město si ale vybral Prahu.
Po slavnostní korunovaci na českého krále v roce 1347 oznámil Karel IV. (vládl v letech 1346–78) úmysl velkolepě rozšířit Prahu o novou čtvrť. Takzvané Nové Město pražské mělo být ohromujícím dílem – na ploše zhruba dvakrát přesahující stávající rozlohu Starého Města kompletně obehnané kamennými hradbami se mělo usadit dalších 50 000 lidí a Praha se měla stát nebeským Jeruzalémem a novým Římem.
Novoměstská radnice a Karel IV. Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Na následníka trůnu čekal Karel IV. do svých 45 let Zdroj: ČTK / Šulová Kateřina
Rekonstrukce korunovace Karla IV. v roce 2016 Zdroj: Getty Images
Kostel svatého Apolináře na Novém Městě pražském založil Karel IV. v roce 1362 Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Portrét Karla IV. od Mikoláše Alše Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
V roce 1348 zahájil Karel IV. i stavbu Karlštejna Zdroj: ČTK / Šulová Kateřina
Oslavy založení Karlova mostu v Praze (2022) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Novoměstská radnice na někdejším Dobytčím trhu, dnes Karlově náměstí v Praze Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Karlův most má ze všech pražských mostů pilíře nejvíc u sebe Zdroj: Getty Images
Novoměstská radnice a Karel IV. Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Na následníka trůnu čekal Karel IV. do svých 45 let Zdroj: ČTK / Šulová Kateřina
Rekonstrukce korunovace Karla IV. v roce 2016 Zdroj: Getty Images
Kostel svatého Apolináře na Novém Městě pražském založil Karel IV. v roce 1362 Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Portrét Karla IV. od Mikoláše Alše Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
V roce 1348 zahájil Karel IV. i stavbu Karlštejna Zdroj: ČTK / Šulová Kateřina
Oslavy založení Karlova mostu v Praze (2022) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Novoměstská radnice na někdejším Dobytčím trhu, dnes Karlově náměstí v Praze Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Karlův most má ze všech pražských mostů pilíře nejvíc u sebe Zdroj: Getty Images
Karel IV. vydal zakládací listinu Nového Města 8. března 1348, jeho základní kámen (šlo o část hradební zdi) ale slavnostně položil až 26. března téhož roku. Organizaci výstavby svěřil do rukou zkušeného Matyáše z Arrasu, jehož dílna už získala zakázku na přestavbu svatovítské katedrály.
Podívejte se, jak velké území Karel IV. k Praze připojil:
Pravidla kolonizace
Kdo se chtěl na Novém Městě usadit, musel dodržet poměrně přísná pravidla. Nové domy směly být zatíženy hypotékou nanejvýš do poloviny své hodnoty, aby majiteli zbyly prostředky na údržbu. Každý stavebník musel začít stavět do měsíce od obdržení parcely a do roka a půl musel být nejen hotov, ale pod hrozbou trestu v novém domě i začít bydlet.
„Pokud se mu podařilo termín dodržet, nemusel po dalších dvanáct let platit daně. Domy ovšem nesměly být ledajaké, musely být výhradně kamenné a nejméně jednopatrové, každý musel mít vlastní odpadní žlab a musel být postaven tak, jak pravil králův výnos, že soused sousedu dýmem, vodou a smradem škody činiti nemá,“ napsal pro České dukáty historik Jiří Pernes.
100 000 poutníků
Kromě toho Karel IV. zakládací listinou zaručil, že staroměstští občané budou mít Novým Městem volný průchod, a také nařídil, aby se přestěhovaly během jednoho roku do Nového Města sladovny, sušárny hvozdy a pivovary a dále „koláři a kováři kteréhokoliv kovu“. Základní kostru Nového Města tvořila tři náměstí – Koňský trh (Václavské náměstí), Senný trh (dnes Senovážné náměstí) a Dobytčí trh, tedy Karlovo náměstí, které bylo byl s plochou 85 550 m² vůbec největším náměstím v Evropě.
V roce 1354 byla uprostřed Dobytčího trhu postavena dřevěná věž, z níž se každoročně ukazovaly říšské korunovační klenoty a ostatky svatých a Nové Město pražské se tak stalo jedním z nejdůležitějších evropských poutních míst. Jak uvádí dokument Utajené příběhy českých dějin, který najdete na webu Prima ZOOM, sešlo se v té době Praze i 100 000 poutníků, což dvojnásobně přesahovalo počet obyvatel města. Karel IV. dokonce kvůli tomu zřídil svátek svatého Kopí a Hřebu připadající na pátek po Provodní neděli, tedy po první neděli po Velikonocích.
Přečtěte si také: Nejznámější manželka Karla IV. opravdu měla svaly ze železa. Proč byla odstrčena do ústraní?
Nebeský Jeruzalém Karla IV.
Ostatky svatých a zejména Ježíše Krista měly pro Karla IV. mimořádný význam. „Existují výklady, že kde se shromáždí kompletně relikvie Kristova utrpení, tam sestoupí Kristus v den posledního soudu,“ říká historik umění a prorektor Univerzity Karlovy Praha Jan Royt. Právě v době druhého příchodu Krista měl být nastolen nebeský Jeruzalém, tedy království nebeské na zemi. Vzácné relikvie a ostatky měly zajistit, aby se tak stalo právě v Praze.
Tuto symbolickou rovinu měl Karel IV. na mysli už při plánování Nového Města pražského, kdy každé vyvýšené místo obsadil novým kostelem nebo klášterem tak, aby při pohledu na mapu vznikl zrcadlový obraz Jeruzaléma. Pět novoměstských kostelů založených Karlem IV. tak představuje latinský kříž s kostelem svatého Apolináře na vrchu Větrově uprostřed. Severojižní část kříže tvoří spojnice kostela sv. Kateřiny a kostela Zvěstování Panny Marie Na trávníčku, západovýchodní rameno pak kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého na Karlově s kostelem Panny Marie na Slovanech.
Více o plánech Karla IV. najdete v tomto článku: Snětivý: Karel IV. byl největší osobností našich dějin. Z Prahy chtěl nový Řím
Založením Nového Města pražského ale Karlovy projekty v roce 1348 nekončily. Už 7. dubna 1348 vydal zakládací listinu nejstarší univerzity severně od Itálie a východně od Paříže, která byla později na jeho počest nazvána Karlovou univerzitou, a 10. června zahájil stavbu hradu Karlštejn. V témže roce pak zřídil Moravský zemský soud a založil Moravské zemské desky.
ZDROJ: Karlova univerzita: Karel IV., 700 let
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
