Neuschwanstein: Pohádkový zámek šíleného Ludvíka Bavorského šokoval i Disneyho

Jsou hrady a zámky, u nichž se nám vybaví, co by se tam mohlo odehrávat. Krvelačné orgie na ruině někde na rumunské samotě, kde řádí upír Drákula, a na druhé straně až kýčovitě něžný romantický německý Neuschwanstein.

Za Drákulův hrad je označován docela normální hrad Bran nedaleko rumunského Brašova a Neuschwanstein skutečně posloužil jako předloha Waltu Disneymu pro jednu z jeho úspěšných pohádek. Pokud to máte do Disneylandu blíže než do Bavorska, běžte se na jeho repliku podívat tam.

Zámek jako operní scéna

O celé řadě zámků jste se už na našich stránkách mohli dočíst. Tenhle je z nich nejmladší, neboť pochází nikoliv z hlubin středověku, ale z konce 19. století, takže mezi hrady a zámky je to poměrně mladíček. Přesto se z něj stala jedna z TOP turistických destinací v Bavorsku.

Neuschwanstein byl postaven pro bavorského krále Ludvíka II. (1845–1886), o jehož smrti ještě bude řeč. Stavba sice byla zahájeno v roce 1868, ale nikdy nebyla zcela dokončena a jedna z teorií spekulující o důvodu stavby praví, že hrad měl být kulisou pro jednu z oper Richarda Wágnera. Pokud by byla pravdivá, byl by asi Ludvík II. největším Wagnerovým obdivovatelem.

Bayerische Schlösserverwaltung na svých webových stránkách píše, že „král viděl svůj hrad jako pomník kultury a pojetí monarchie, která ve středověku převládala, kterou velmi obdivoval a chtěl ji znovu vytvořit. Je postaven a zařízen ve středověkém stylu, ale vybaven nejnovějšími technologiemi tehdejší doby, je to nejznámější historická budova na světě.“ S poslední větou by se bezesporu dalo polemizovat, protože Pražský hrad, aténský Pantenón, britský parlament nebo indický Tádž Mahal by mohly nesouhlasit.

Tajemná smrt

Ludvík II. sice hrad postavit nechal a možná by v něm i dožil, leč dodnes nevysvětlená smrt ho zastihla ve vlnách Wurmhemského (dnešního Stamberského) jezera nedaleko zámku Berg, kam byl jako nesvéprávný z Neuschwansteinu deportován. K prvnímu pokusu o jeho odstavení z hlediska psychické neschopnosti vládnout došlo už na Neuschwansteinu. Vladař ovšem psychiatry a delegaci, která jej přišla zbavit vlády, nechal zatknout. Byl natolik fanatickým obdivovatelem umění, že čerpal příjmy státní pokladny tak, že byl považován za duševně chorého. Ostatně jen stavba Neuschwansteinu pohltila obrovské peníze.

Ovšem extrémní utrácení nebylo jediným důvodem jeho odstranění. Nešlo přehlédnout jeho snahy o to stát se absolutním vládcem. Dokonce měl nařídit prodat Bavorsko a koupit v Jižní Americe novou zemi, kterou by mohl spravovat k obrazu svému. Nicméně pravděpodobně by jej za něco podobného žádný dnešní psychiatr za šílence neprohlásil.

Faktem zůstává, že po internaci na hradě Berg byl po jedné z procházek v neděli 13. června 1866 nalezen mrtvý. Zda se jednalo o vraždu, sebevraždu nebo nešťastnou náhodu zůstalo nevyřešeno. Spolu s ním zemřel i dr. Gudden.

Nejpravděpodobnější je teorie tvrdící, že se Ludvík II. pokusil o útěk. Dr Gudden mu v tom chtěl zabránit, ale jelikož byl mnohem slabší, byl zabit a Ludvík se zřejmě pokusil doplavat k jedné z lodí, které podle svědků křižovaly jezerem. Zdali šlo o vyčerpání, infarkt nebo jinou nehodu se následně nepodařilo prokázat.

Aktuální stav

Němci sice šlechtické sídlo rekonstruují, ale kdyby nepřišla pandemie COVID-19, i v rámci rekonstrukce by byly všechny sály přístupné. Jen by někde, například v Trůnním sále, bylo postaveno lešení. V době psaní tohoto příspěvku bylo jasné, že sídlo navštívit nelze. Nápis v němčině všem jasně oznamoval, že „Vzhledem k platnému nařízení o ochraně před COVID-19 jsou v tuto chvíli všechny památky oddělení bavorského paláce uzavřeny. Nařízení aktuálně platí do 10. ledna 2021.“

Není třeba zoufat, neboť Prima ZOOM nabízí online v seriálu Divoké hrady dokument o tomto skvostu stavitelství a romantiky v jednom.