Nejtragičtější den v dějinách lidstva: Kdy a proč zemřelo najednou 830 tisíc lidí?

Každý jednotlivý den se můžeme dozvědět o nepřeberném množství lidského utrpení, které se odehrává všude po světě. Přestože jsme o dění napříč planetou informováni mnohem lépe než dříve, nelze jednoznačně říct, že by se tragédií odehrávalo i větší množství. O tom koneckonců svědčí i připomínka dne, během něhož zemřelo největší množství lidí v dějinách.

Hned v úvodu je třeba poznamenat, že samozřejmě neexistují statistiky přirozených úmrtí pro každý den v historii, takže můžeme srovnávat pouze nečekané jednorázové události, jež světovou populací pořádně zahýbaly. A právě jeden takto extrémní den můžeme popsat.

Apokalyptické zemětřesení

Ve čtvrtek 23. ledna roku 1556 se v čínské provincii Šen-si odehrálo nejničivější zemětřesení v dějinách. Došlo k zasažení rozsáhlých oblastí střední a východní Číny a řada měst poblíž epicentra zemětřesení byla zcela srovnána se zemí. Podle dochovaných informací se v nejbližších městech zhroutily všechny domy a přibližně 60 procent jejich obyvatel zahynulo. Dobové kroniky hovořily o přemisťování hor a řek, mizení kopců a vytváření zcela nových údolí. Zdá se, že zemětřesení o odhadované síle 8,3 stupňů Richterovy škály zcela změnilo ráz tamější krajiny.

Děsivé otřesy si vyžádaly životy nepředstavitelných 830 000 lidí. V té době žila spousta lidí ve vlastnoručně vyhloubených jeskyních ze spraše, což je měkká usazená hornina. O spraš nebyla v provincii Šen-si nouze, vytvořila se díky navátému písku z pouště Gobi. Tato hornina se díky své tvárnosti ukázala být použitelným materiálem pro vytvoření příbytku, jenže její nestabilita a náchylnost k rozpadnutí se v případě tohoto zemětřesení ukázala být smrtící – otřesy vedly k rozsáhlým sesuvům půdy a zasypání obyvatel těchto umělých jeskyní.

On this day in 1556, an #earthquake strikes Shaanxi, China, killing an estimated 830,000 citizens. The disaster is considered the deadliest of all time #todayinhistory pic.twitter.com/i8DHM9XemE

— J Bonadio (@joecontent) January 23, 2019

Avšak i tehdejší města, postavená většinou na pevných kamenných základech, se ničivému přírodnímu běsnění neubránila: kamenné stavby se totiž vinou podzemních otřesů rychle hroutily a pod svou vahou usmrtily každého bez šance na záchranu. Přestože se tedy nejednalo o nejsilnější zemětřesení v dějinách, škody byly zásadní především kvůli chabé struktuře lokálních staveb.

Poučení z historie?

Přitom právě v této oblasti se už zemětřesení o podobné sílo odehrálo. O dvě a půl století dříve, konkrétně v roce 1303, čelil region smrtícím otřesům, jež si vyžádaly kolem 200 000 lidských životů. Následně se však zemská kůra na dlouho odmlčela, možná i proto byli místní na další katastrofu nepřipraveni.

Na závěr se podívejme na několik statistik. V dnešní době zemře každý den kolem 160 000 lidí po celém světě, a to při populaci bezmála 8 miliard lidí. V polovině 16. století byla odhadovaná celosvětová populace kolem 500 milionů lidí, tedy 16x méně než nyní. Srovnatelný zásah do současné populace by tedy představovala jednorázová smrt více než 13 milionů osob – podstatně více než celého Česka. Takto děsivá perspektiva nám může sloužit jako připomínka síly přírody, z jejíchž vlivů se člověk nemá šanci vymanit.

Zdroj: History.com