O čem vypráví nejstarší kniha Evropy? Vzácný nález je starý přes 2300 let a už vydal své tajemství

Papyrus z Derveni, jak byl artefakt podle místa nálezu pojmenován, je datován do doby mezi 340-320 př. n. l., kdy vládl Filip II. Makedonský, otec Alexandra Velikého (356-323 př. n. l.). To z něj dělá nejstarší knihu nalezenou na území Evropy.

Zčernalý papyrus

Oheň pohřební hranice papyrus sice konzervoval a uchránil před vlhkým podnebím severního Řecka, zároveň ho ale silně poničil. Nejstarší knihu Evropy tak tvoří 266 fragmentů, jež se podařilo poskládat do 26 sloupců textu, jejichž spodní polovina je vždy ohořelá. „Byly tam části, které byly úplně zčernalé a nikdo nerozpoznal, zda na nich byla písmena,“ řekla archeoložka Polyxeni Adam-Veleni z archeologického muzea v Soluni. Papyrus z Derveni si můžete přečíst také online.

Přečtěte si také: Proč je Ježíš všude zobrazován jako běloch? Bible o jeho vzhledu mlčí

Přesto se značnou část papyru podařilo přečíst. Text je napsán výhradně velkými písmeny bez mezer v iónském dialektu staré řečtiny. Vědci jsou přesvědčeni, že jde o opis staršího dokumentu sepsaného některým z předsokratovských filozofů kolem roku 440 př. n. l., kdy v Aténách vládl Periklés, Platón byl ještě dítě a Sókratés čerstvý třicátník.

Jan 15, 1962: Derveni Papyrus rediscovered - Europe's oldest surviving manuscript from c. 340 BC, a commentary on Orphic poem, a theogony concerning birth of the gods, produced in the circle of philosopher Anaxagoras, found in a tomb in Derveni, Greece.https://t.co/QbxcaIW4ba pic.twitter.com/6gHLd7LTZW

— Today in History (@KeMwananchi) January 15, 2025

Ve stopách Orfeových

Autor spisu patřil k orfikům, kteří vyznávali mystický proud starořeckého náboženství odvozující svou nauku od mýtického pěvce Orfea. Ačkoli mnoho z jejich praktik zůstává neznámých, má se za to, že orfikové byli v podstatě monoteističtí. Nejedli maso a zaměřovali se na čistotu, což odráželo učení filozofa Anaxagoráse, že duše po smrti přežije a pouze čistá bude zachráněna. Paralely orfismu s křesťanstvím činí z papyru mimořádně zajímavé okno do duchovních praktik, které se v této době ve starém Řecku objevovaly.

Mohlo by vás také zajímat: OBRAZEM: Schody jako v Bradavicích či Ďáblova bible. Nahlédněte do nejhezčích knihoven světa

Samotný text papyru polemizuje s filozofem a básníkem Hésiodem o postavení bohů a jejich vládce Dia a staví se rezervovaně vůči věštbám a chrámovým obřadům. Součástí je i nábožensko-filozofický komentář k orfickému hymnu, který vznikl zřejmě už v 6. století př. n. l., dnes je ale ztracený.

Zdroj: Smithsonian Magazine, Greek Reporter

Video, které jste mohli minout: Prospali celá staletí. Jejich příběh využívají hned dvě velká náboženství