Myslíte si, že gender je moderní nesmysl? Řešili jej už staří Číňané

Na mnoha místech světa ženy stále bojují za uznání svých práv a rovnost, přičemž nedávné archeologické nálezy na území Číny prozradily, že to zástupkyně něžného pohlaví neměly jednoduché ani před několika tisíci lety.

Lidská kostní moučka

Tým paleontologů pod vedením Ekateriny Pechenkina, profesorky paleontologie v Queens College, podrobil důkladné analýze kosterní pozůstatky mužů a žen z neolitické kultury Yangshao (5000–3000 př. Kr.), které byly následně porovnány s kosterními úlomky z doby Východní Zhou (770–221 př. Kr.). Pokrokovou metodu zahrnovalo i rozemletí kostí, jejíž výsledný produkt (prášek) byl následně analyzován na množství konkrétních proteinů pomocí hmotnostního spektrometru. Použité nálezy pocházejí z území poblíž druhé nejdelší řeky Číny Yellow River (Žlutá řeka), v jejímž okolí některé kmeny vzkvétaly přibližně v době, kdy se Evropou začalo šířit hrnčířství a zemědělství.

A nutno dodat, že zjištěnými výsledky byli badatelé nadmíru překvapeni, protože mohli pomocí moderních technologických postupů identifikovat druhy rostlin a množství produktů živočišného původu, které tito lidé konzumovali v posledním desetiletí svého života. A jak se ukázalo, během různých dob se strava znatelně lišila. V období Yangshao kmeny pěstovaly obiloviny odolné vůči suchu spolu s žaludy pro výkrm prasat, přičemž později se stala populární zase pšenice a ječmen, kdy přednost dostal chov skotu, koní, psů a ovcí.

Muži se měli lépe

V průběhu času lidé začali reorganizovat svoje stravovací návyky a společenské aktivity. Třebaže se tyto změny tváří vcelku nevinně, na život žen měly značný vliv. Kromě laboratorních testů se zabývali porovnáváním kosterních nálezů z daných období, kdy u ženských skeletů zaznamenali oproti mužským kostrám zcela odlišné izotopy uhlíku a dusíku, které svědčily o stravě převážně rostlinného původu. Detaily navíc prozradily, že její složení nebylo schopno dostatečně zajistit zdravý růst ženského skeletu, což v důsledku špatné výživy během dospívání často vedlo k poškození koster. Nová zjištění pravděpodobně svědčí o tom, že byly dívky odstaveny od zdroje mateřského mléka (mléko nahradily kašovité obiloviny) dříve než chlapci, což vedlo k podvýživě a samozřejmě i zvýšené úmrtnosti. „Pokud měla jejich rodina nebo komunita málo jídla, dívky hladověly jako první,“ vysvětlila doktorka Pechenkina.

Kromě stravovacích nerovností byly během období Východní Zhou vypozorovány viditelné odlišnosti během pohřbívání. Zatímco muži měli hroby bohatě zdobené a plné artefaktů, ženské hroby byly znatelně prostší, což svědčí o značných sociokulturních změnách genderových rolí a genderové nerovnosti rané Číny. „Naposled jsem slyšel, že ženy tvoří 50 procent populace v tomto světě. Jejich příběhy jsou v lidské historii velmi důležité, protože ony utvářejí, kým jsme dnes,“ komentoval výzkum Tristram Kidder, profesor antropologie z Washington University v St. Louis.

Text: Petr Smejkal