Byli popraveni, i když veřejnost protestovala. Manželé Rosenbergovi až do poslední chvíle odmítali vypovídat

Julius a Ethel Rosenbergovi jsou jména, která se výrazně zapsala do historie USA. Jejich příběh je plný kontroverzí, vášní a nevyřčených otázek. Byli obviněni ze špionáže a v roce 1953 popraveni elektrickým křeslem. Jejich případ vyvolal mezinárodní rozruch a dodnes se o něm diskutuje kvůli nejasnostem a důkazům, z nichž velká část nemohla být zveřejněna kvůli jejich citlivé povaze.

Čtěte také: Ruský krtek v americké FBI je po smrti. Zemřel dvojitý agent Robert Hanssen

Julius Rosenberg se narodil 12. května 1918 v New Yorku a ze stejného města pocházela i o tři roky starší Ethel Greenglassová, kterou si později vzal za ženu. Oba byli židovského původu a z chudých rodin. Julius se angažoval v komunistické straně a aktivně se zapojoval do politických diskusí a aktivit. Ethel pak byla výbornou studentkou a poznala Julia během svých studií na City College v New Yorku. Pár se oženil v roce 1939 a měl spolu dva syny. Julius Rosenberg se nicméně vlivem okolností v Evropě stal klíčovou postavou ve špionážní síti, která se zaměřovala na získávání informací o jaderném výzkumu.

Od radaru po atomovou zbraň

Ke špionáži byl naverbován skupinou newyorských rezidentů NKVD ještě v období druhé světové války, dostal krycí jméno Antenna a ze začátku předával svému řídícímu důstojníkovi informace ze spojovacího oboru. Přes bratra své ženy Davida Greenglasse se však po roce 1945 dostal k informacím o projektu Manhattan, týkajícím se vývoje jaderných zbraní, které následně předával do Moskvy. Postupně vytvořil síť informátorů tvořenou vědci a inženýry, čímž si získal obrovskou důvěru Sovětského svazu a byl pověřen i verbováním nových špiónů.

Od poloviny 40. let se však jednotlivé federální úřady USA začaly intenzivně zaměřovat na odhalování sovětských špionů a smyčka kolem Rosenbergových se začala postupně utahovat. První zatýkání Rosenbergových přátel ze studií a komunistické strany přišlo již v roce 1948 s tím, že v té době FBI ještě identitu Julia Rosenberga neznala. Odhalen byl až po zatčení výše zmíněného Davida Greenglasse v roce 1950, který se rozhodl s úřady spolupracovat a vyzradil jim důležité informace o Juliovi i Ethel, včetně jejich zapojení do špionážní sítě nebo náborových aktivit. Do té doby totiž měla FBI k dispozici jen rozluštěné telegramy v rámci rozkrývací operace Venona, které však nechtěla zveřejnit, aby mohla operace běžet i nadále.

Zatčení a soud

Poprvé došlo ke kontaktu FBI a Julia Rosenberga 16. června 1950, tehdy ale neměli agenti povolení k zatčení, takže proběhl pouze výslech, v rámci kterého Rosenberg na radu svého právníka odmítl FBI cokoliv sdělit. Až o měsíc později díky dalším kusým informacím byl Rosenberg obviněn z podezření ze špionáže a vzat do vazby. Aniž by to však tušil, sdílel ji s policejním informátorem Eugenem Tartakowem, se kterým navázal dobrý vztah a během půl roku mu v řadě rozhovorů sám prozradil klíčové informace, které byly použity u soudu. Samotný soudní proces ale byl velmi složitý a problematický kvůli množství utajovaných informací, které nemohly být použity jako přímé důkazy, i když je FBI a další úřady měly k dispozici. Jejich zveřejnění by totiž znamenalo obrovské bezpečnostní riziko pro USA, takže se o důkazy museli postarat předvolaní svědci a obžaloba v rámci křížového výslechu.

Při tom se podařilo Rosenbergovu výpověď zpochybnit a často byl během procesu zmiňován i postup manželů, kteří nechtěli s odvoláním na pátý dodatek Ústavy Spojených států vypovídat proti sobě. Na začátku roku 1951 pak byli manželé Rosenbergovi shledáni porotou vinni ze špionáže a předávání informací cizí mocnosti a 9. dubna téhož roku si vyslechli rozsudek, jímž byl trest smrti. Ačkoliv se obhajoba odvolala, další instance soudu v New Yorku a Washingtonu rozsudek nezměnily a 21. listopadu 1952 byl definitivně podepsán. Výkon trestu připadl na druhý lednový týden 1953, ten ovšem nakonec neplatil kvůli kampani, která se začátkem tohoto roku rozběhla napříč americkou společností.

K tématu: Nejslavnější ruští špioni: Koho čekala smrt a koho život celebrity?

Významné osobnosti poukazovaly na nedostatečnou přesvědčivost důkazů, nicméně žádosti obhajoby o milost zamítl i prezident Dwight Eisenhower. Nezdálo se proto, že kromě odložení výkonu trestu bude dosaženo něčeho přelomového a poprava se měla uskutečnit 18. června 1953. Až do poslední chvíle se však obhajoba snažila snížit trest, zejména pak pro Ethel Rosenbergovou, a dokonce přinesla i nové důkazy poukazující na to, že bratr Ethel David Greenglass spolu se svou manželkou Ruth lhali. Obhajoba chtěla obnovit soudní řízení, ale soudce žádost zamítl. Nevyhověl pak ani námitkám, že podle zákona o atomové energii z roku 1946 mohou dostat trest smrti jen ti, kdo zemi úmyslně poškodí, protože špionáž probíhala už dříve a rozsudek se řídil starším zákonem o špionáži z roku 1917.

Today in History
June 19th
1953 - Julius and Ethel Rosenberg are executed via the electric chair for trading U.S. secrets to Russia.
In collage: Ethel and Julius Rosenberg embrace before they were executed by electric chair at the Sing Sing Correctional Facility NYC #OTD pic.twitter.com/17fsB0Crdf

— Connie Landro (@clandro) June 19, 2023

Poprava a následná kontroverze

Poprava se uskutečnila 19. června 1953 ve 20 hodin s tím, že manželé Rosenbergovi byli usmrceni deset minut po sobě. Až do poslední chvíle se je agenti FBI snažili přesvědčit, aby vypovídali o své špionážní činnosti, což byl jediný způsob, jak obnovit soudní proces a hlavně snížit trest, ale oba manželé to odmítli. Až později odtajněné dokumenty veřejnosti konečně odpověděly na to, zda byl Julius Rosenberg špión, či nikoliv, nejasnosti ale stále panují kolem osudu jeho ženy Ethel. Tehdejší zástupce prokurátora William P. Rogers dokonce přiznal, že obvinění Ethel mělo za účel Julia Rosenberga zastrašit, ale to se nepodařilo. David Greenglass s manželkou Ruth navíc vypovídali jinak před porotou a jinak před soudem a později také došlo na odhalení z dokumentů operace Venona, že zatímco Ethel Rosenbergová nebyla vedená jako agentka, Ruth Greenglassová měla přidělené krycí jméno a s největší pravděpodobností to byla právě ona, kdo unikl trestu.

Zdroj: K. Pacner - Atomoví vyzvědači