Polsko je nejblíže k ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. NATO aktivovalo článek 4, týká se i Česka

K oživení zájmu o text smlouvy uzavřené před desítkami let přispěl nálet ruských dronů na Polsko, který v noci na středu 10. září 2025 podnikl Kreml s cílem otestovat alianční obranu. „Polsko je nyní nejblíže k ozbrojenému konfliktu od druhé světové války, ale v tuto chvíli není důvod tvrdit, že země je ve válečném stavu,“ prohlásil polský premiér Donald Tusk. Shodou okolností se v těchto dnech před 80 lety polská armáda bránila útoku nacistického Německa a klerofašistického Slovenska, které Polsko napadly 1. září 1939.

Přečtěte si také: Postrach Rusů vstupuje do NATO. Stovky tanků a masivní dělostřelectvo jsou jen zlomkem finské síly

Války

Ruský dron byl sestřelen jen 200 kilometrů od Karviné. Putin v noci testoval obranné schopnosti NATO

Nejkratší článek Severoatlantické smlouvy

Polské letectvo za přispění nizozemských a dalších aliančních letounů část z nejméně deseti dronů, jež pronikly hluboko do polského vnitrozemí, zlikvidovalo. Sestřelení ruských dronů v polském vzdušném prostoru podle polského premiéra změnilo politickou situaci, a proto se ze spojeneckých konzultací stala formální žádost o uplatnění článku 4 Severoatlantické smlouvy, jíž bylo vzápětí vyhověno.

Článek 4 je co do počtu slov bezkonkurenčně nejkratším v celém textu dohody, pod kterou dnes stojí podpisy 32 členských zemí NATO. „Smluvní strany budou společně konzultovat vždy, když podle názoru kterékoli z nich bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli smluvní strany,“ říká doslova.

Tím se zároveň značně liší od následujícího a v souvislosti s válkou na Ukrajině mnohokrát zmiňovaného článku 5, kterým členské země stvrzují, že „ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo v Severní Americe bude považován za útok proti všem“. Podle článku 5 každá z členských zemí „pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v součinnosti s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a zachovat bezpečnost severoatlantického prostoru“.

Polsko trvá na konkrétních činech vůči ruské agresi

Aktivace článku 4 požadovaná Donaldem Tuskem tak na první pohled v porovnání s článkem 5 nevypadá pro Putina nijak nebezpečně. Jako vždy jde ale jen o základní návod, který umožňuje širší výklad. Tusk se totiž vzápětí nechal slyšet, že Polsko neočekává slova, ale konkrétní činy, jež budou odpovědí na ruskou agresi.

Mohlo by vás také zajímat: Tusk: Polsko je nejblíže k válce od 2. světové. Budeme jednat jako jedna pěst

Škála předpokládaných možností reakce ostatních zemí NATO tak variuje od pouze slovního odsouzení, až po extrémní variantu, kdy by například samotné Polsko mohlo začít preventivně bránit vzdušný prostor západní Ukrajiny. V souvislosti s vojenským cvičením běloruské a ruské armády Západ-2025, jež startuje v pátek 12. září v prostoru nedaleko polských hranic, by šlo o prudkou gradaci napětí na linii dotyku Severoatlantické aliance a Ruska.

Zdroj: ČTK, Ministerstvo obrany ČR

Video, které jste mohli minout: Jak selhal Putinův nejdůležitější plán: Bitvy o klíčové letiště se zúčastnilo 200 vrtulníků, válka mohla rychle skončit