Poprava Julia Fučíka: Původně měl zemřít gilotinou. Byl podezřelý ze zinscenované smrti a kolaborace

Ve středu 8. září 1943 byl v berlínské věznici Plötzensee popraven český novinář a člen komunistického odboje Julius Fučík. Zatčen byl už v dubnu 1942 při schůzce se svými spolupracovníky, s nimiž nelegálně vydával za nacistické okupace Rudé právo a další komunistické tiskoviny. Při zatýkání, které prováděli příslušníci gestapa, měl Fučík u sebe dva revolvery, které však nepoužil na svou obranu, za což byl později mnohými kritizován, zejména kvůli možnému porušení odbojových zásad. Mohl se navíc vyhnout zatčení a následné smrti, těžko však komukoliv zpětně něco takového vyčítat.

K tématu: Jak nacisté popravovali v Praze a Brně: Nástup Heydricha byl razantní a krutý

Fučíkovo zatčení bylo pro gestapo úspěchem

Důvody, proč se gestapo zaměřilo na Fučíkovu skupinu, jsou zřejmé už z výše uvedeného. Coby přední člen komunistického odbojového hnutí, jmenovitě druhého ilegálního ústředního výboru KSČ, byl pro nacistický režim nebezpečný. Důvodem byla i jeho protistátní revolta ve 30. letech minulého století, pro kterou byl navíc deset dní vězněn na Pankráci. Svou profesí novináře na sebe rovněž poutal pozornost, čehož si byl nacistický režim vědom i kvůli Fučíkově předválečném působení v redakci Haló novin. Zatčení Julia Fučíka tak bylo Německem považováno za úspěch a gestapo si slibovalo, že zatčený novinář bude spolupracovat a odhalí další spolupracovníky.

Tady se pohled na Fučíka v očích veřejnosti značně rozchází, zejména kvůli jeho otevřené sympatii s komunismem a holou skutečností, že z něj chtěl mít následný socialistický režim v Československu svého odbojového hrdinu. Spekuluje se, že Fučík skutečně kolaboroval a gestapu vyzradil citlivé informace, byť historikové nenacházejí nikoho, koho by svým případným přiznáním Fučík poškodil. Také plné znění jeho slavné Reportáže psané na oprátce, které bylo zveřejněno až v roce 1995, poukazuje na to, že chtěl Fučík s gestapem spolupracovat, ale jen na oko, a hrát s nimi tzv. vysokou hru. Tedy poskytnout záměrně falešné informace, které by naopak vedly k tomu, aby z některých spolupracovníků stín podezření sejmul.

Fučíkova kostra

Zda se k tomuto plánu Fučík odhodlal, však není známo, a tak jedinou hmatatelnou informací z doby jeho ročního zatčení, je převoz z Pankráce do Berlína a následná poprava. Paradoxně i kolem ní panují nejasnosti a mělo se za to, že byl popraven gilotinou. Ve skutečnosti ale byla popravčí místnost v Plötzensee poničena bombardováním a dočasně se popravovalo jen oběšením. To byl i Fučíkův osud, i když o něm na základě výše uvedeného nařčení z kolaborace mnozí pochybovali. Po letech dokonce Bolívie nabídla ČSSR údajnou kostru Fučíka, která měla naznačovat jeho zinscenovanou smrt a „odklizení“ do bezpečí. Nic z toho se však neprokázalo a je téměř vyloučeno, že Fučík zemřel jinde než na popravišti.

Zdroj: Fronta.cz, Valka.cz, J. Fučík - Reportáž psaná na oprátce