Slepý Žižka nechal upálit desítky husitských radikálů. Měl k tomu jednoduchý důvod

Husité byli na svém začátku vlastně sektou. Jejich původní motivy byly přece z valné většiny náboženské a usilovali o reformu církve. I jejich názorové proudy se ale dál štěpily. Pikarti, ze kterých se později rekrutovala jedna z údajně nejzvrhlejších tehdejších sekt, měli na začátku hlavně problém s pojetím svatého přijímání. Tento pro ateisty zcela okrajový problém se v Táboře poté, co v roce 1420 oproti chiliastickým očekáváním husitů nenastal konec světa, dokonce přetvořil ve tři různé pikardské proudy. A nepřekvapivě se zvrhla právě nejradikálnější skupina.

Svaté přijímání vyměnili za agapé

Její vůdce, kněz Martin Húska, kterému se také říkalo Martínek nebo Loquis, byl vynikající kazatel a značný fanatik. Nedalo moc práce přesvědčit své stoupence, aby například roztloukali drahocenné monstrance. Eucharistii pak nahradil ‚hody lásky‘, společným stolováním, které v samém počátku křesťanství provázelo bohoslužbu. Agapé se ale podle všeho velmi rychle zvrhly a staly se z nich sexuální orgie. Táborští na nic nečekali a radikály vyhnali do Příběnic. Húsku zajali a později ho nechali pod pohrůžkou trestu všechno odvolat. Rozjetý sektářský vlak to ale už nezastavilo.

Žižka jich 50 upálil

První projevy adamitství se v Příběnicích objevily u Húskových lidí před Velikonocemi 1421. Členové začali odhazovat šaty a chodit ‚na Adama‘ s tím, že šaty jsou jen nepotřebným důsledkem Adamova pádu. Výsledkem bylo, že je vyhodili i z Příběnic.

Adamité se usadili v lesnatých kopcích na pravém břehu Lužnice a tam se podle některých historických pramenů údajně věci zvrhly úplně. Takzvané čisté orgie, kdy mezi sebou souloží jen muži se ženami, se například přeměnily v orgie se vším všudy. Žižka se proti nim proto rozhodl v dubnu 1421 tvrdě zasáhnout. Někteří utekli, 50 jich ale Žižkovi muži pochytali, odvedli do nedaleké vesnice Klokoty a upálili. Prý šli na smrt s úsměvem na rtech a vesele. Domnívali se, že jdou kralovat s Kristem na nebesích. Dalších 25 lidí místní upálili ještě po Žižkově odchodu. V Táboře-Klokotech tuhle hromadnou vraždu sektářů připomíná pomník.

Sodomité, nebo nahatí volnomyšlenkáři?

Zbytek adamitů se sešel znovu na ostrově v Nežárce mezi Veselím nad Lužnicí a Stráží, kde se stal plnohodnotnou sektou. Lidé zde chodili zásadně nazí a podnikali různé výpady do okolí. Orgie údajně pokračovaly dál. Aby byl jakýkoli sexuální styk v pořádku, stačilo jen požádat svého vůdce o svolení.

Podle některých současných odborníků byly ovšem tyto zkazky o adamitské sodomii značně přehnané a adamité byli víceméně jen nudisté a volnomyšlenkáři, na které tehdejší společnost nebyla ještě připravená. Kde je pravda, už se dnes asi nedozvíme – o tom, kolik autorů sledovalo při popisování toho, co se u Nežárky dělo, svou vlastní agendu, píše například odborník na husity Petr Čornej.

Jisté nicméně je, že Žižka s adamity ještě nebyl hotový. I přesto, že tou dobou přišel už o zrak úplně, poručil je v říjnu 1421 zničit a sám se postavil do čela vojska. Adamité se sice bránili, ale marně. Poražené sektáře Žižka 21. října upálil a živého podle Vavřince z Březové nechal jen jediného, aby táborským kněžím vyprávěl všechno, co spolu se svými druhy prováděli.