Gigantická loď měla být chloubou Švédska. Její první plavba se však proměnila v bezprecedentní tragédii
Vasa: Válečná loď duchů S1 (1) – Nalezení vraku
Šášeň lodní je mořský mlž, který mimo jiné napadá potopené vraky a urychluje jejich rozklad. V Baltském moři se nicméně nevyskytuje, a tak nebylo až tak velkým překvapením, že se zde našel 330 let starý výborně zachovalý vrak lodi, která měla být pýchou Švédska. Místo toho ale reprezentovala katastrofu, na kterou by v době, kdy se udála, každý nejraději zapomněl.
Požadavek na loď, jež bude reprezentovat švédskou královskou moc a prestiž, se začal realizovat roku 1625. Nizozemský stavitel Henrik Hybertsson zaměstnal prací na gigantickém válečném plavidle 400 lidí, kteří svým úsilím plnili vůli tehdejšího krále Gustava II. Adolfa. Ten se těšil na jednu z největších a nejlépe vyzbrojených lodí své doby – bohužel se však ukázalo, že se nejspíš těšil až příliš.
Vrak lodi Vasa Zdroj: Getty Images
Vrak lodi Vasa Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ambiciózní galeona měla být chloubou své země Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Vasa má své místo ve stockholmském muzeu Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Rozmary krále si vyžádaly absurdní počet děl Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Otevřený prostor pro děla byl příčinou Vasiny zkázy Zdroj: iStock
Čtěte také: Most v Baltimoru hrál důležitou roli v přepravě. Loď Dali nezpůsobila škody poprvé
Absurdní požadavky
Královy četné požadavky v průběhu stavby vykulminovaly ve stavbu monstrózní galeony, vysoké a bohatě zdobené, čítající také dvě dělové paluby a neobvykle vysoký počet děl. Jakkoli působivě to vypadalo, stavitelé měli oprávněné pochybnosti ohledně stability lodi. Na její dno tedy umístili balastní zátěž ve formě kamenů. Loď pojmenovaná Vasa po tehdy vládnoucí dynastii měla před sebou svou první a poslední plavbu.
Účinnost zátěže měla být prověřena 10. srpna 1628, kdy se loď chystala poprvé vyplout. Jakmile opustila přístav, zasáhly ji dva silné poryvy větru. První poryv loď ustála, ten druhý ji ale naklonil takovým způsobem, že do ní otevřenými dělovými střílnami vnikla voda. Vasa plula dalších 1300 metrů, než se zcela potopila a vzala s sebou na dno 30 členů posádky. Její plavba trvala celých 18 minut.
„Voda je tam hluboká 32 metrů, ale loď je vyšší. I když dosedla na dno, horní části stěžňů vyčnívaly nad hladinu. Každý tak mohl vidět, kde se loď potopila,“ doplňuje námořní archeolog Fred Hocker, jehož výzkum pozůstatků ambiciózního námořního projektu tvoří ústřední motiv pořadu Vasa: Válečná loď duchů na Prima ZOOM. Jakmile se na břeh dostal kapitán Söfring Hansson, byl téměř okamžitě zatčen a obviněn z nedbalosti. Brzy však byl osvobozen a vyšetřování události bylo uzavřeno bez konkrétního závěru. Vrak Vasy nakonec v roce 1956 objevil soukromý průzkumník Anders Franzén, který konstatoval, že loď se nachází v pozoruhodně dobrém stavu. O pět let později, 24. dubna 1961, byla proto vyzvednuta nad hladinu a dnes ji můžete prohlédnout v muzeu ve Stockholmu.
Zdroje: Encyclopedia Britannica/Vasamuseet