Následky jednoho z největších amerických selhání trvají dodnes. 444 dní držení rukojmích nelze zapomenout

S pomocí CIA se v roce 1953 zbavil oblíbeného prosovětského premiéra Muhammada Mosadeka, který se pokoušel znárodnit ropný průmysl ovládaný Brity, rozjel industrializaci a zbraně nakupoval ve velkém. Hlavně od Američanů a nejraději letadla, možná i proto, že sám byl pilotem.

Závoje byly zakázány, ženy směly nosit minisukně a mohly volit, v 60. a 70. letech do země vtrhla západní popkultura. Šáh šáhů, jak se Reza Pahlaví rád tituloval, ale svými reformami vyvolával odpor u islámských duchovních a koneckonců i mnohých Íránců. Jeho touha po absolutní moci vedla k represím proti komukoliv, kdo měl jiný názor. Mluvčím odpůrců šáhova režimu se stal šíitský duchovní vůdce ajatolláh Chomejní, žijící od roku 1970 v exilu.

Přečtěte si také: Íránské revoluční gardy jsou fanatickým státem ve státě. Z výše jejich majetku přechází zrak

Ropa za noc s cizí manželkou

Vliv Britů v Íránu nicméně upadal – důkazem mohlo být i kontroverzní rozhodnutí z roku 1959 neumožnit britské firmě těžbu ropy přesto, že získala kontrakt od íránské vlády, a namísto toho poskytnout koncesi německému koncernu Siemens. Když později Britové odhalili pravé důvody šáhova překvapivého kroku, nestačili se divit. Reza Pahlaví se zhlédl v manželce obchodního zástupce Siemensu a za příslib, že s ní bude moci strávit noc, přiklepl obří zakázku Němcům.

Mnohem komplikovanější ale byl vztah prozápadního šáha se sousedním Sovětským svazem. Jeho jednotky společně s Brity pomohly za války odstranit starého šáha z trůnu, mladý Reza Pahlaví se ale proti komunistické velmoci vyhranil. Tím, že odstranil Sověty protežovaného premiéra Mosadeka, si pak vysloužil rozsudek smrti, který nad ním vynesl Nikita Chruščov. Pokus o atentát šáh přežil, Írán ale dělilo od sovětské invaze jen několik dnů.

V roce 1974 lékaři šáhovi diagnostikovali rakovinu v podobě chronické lymfocytární leukémie. Přestože Rezu Pahlavího léčili v zahraničí nejlepší francouzští specialisté, nemoc se nelepšila a nejpozději od léta 1978 ztratil šáh vliv na dění v zemi. V říjnu došlo k mnoha demonstracím proti jeho vládě, některé z nich armáda brutálně potlačila. V lednu 1979 šáh navždy opustil Írán a zemi ovládl Chomejní, který se jen pár dnů po šáhově odletu chopil moci. Začala islámská revoluce.

Americké dilema

Rezu Pahlavího výměnou za ropu podporovalo hospodářsky i vojensky postupně osm amerických prezidentů. Poslední z nich, Jimmy Carter, pak musel řešit jednu z největších krizí americké zahraniční politiky, jejíž důsledky přetrvávají dodnes.

Po svém odletu ze země Reza Pahlaví vystřídal několik zemí, kde doufal v získání azylu. Egypt, Maroko, Bahamy ani Mexiko ale nakonec neměly to „štěstí“ problematického a vážně nemocného šáha šáhů dlouho hostit. V říjnu 1979 tak šáh zakotvil v USA, kde se měl dál léčit. Vstřícný krok Jimmyho Cartera ale v Íránu vyvolal další nepokoje, které vyvrcholily 4. listopadu 1979.

Dav demonstrantů tehdy zdolal plot chránící americké velvyslanectví v Teheránu a vzal budovy útokem. Výsledkem byly nejen zcela zdevastované kanceláře, ale především 66 rukojmích počínaje chargé d'affaires a řadovými pracovníky konče. Šesti diplomatům se tajně podařilo proklouznout bočním východem a ukrýt se na kanadské ambasádě. Jejich komplikovanou expatriaci z Íránu zpracoval herec a režisér Ben Affleck ve snímku Argo (2012).

Zpackaná operace

Osud zajatých rukojmí byl ale mnohem komplikovanější. Jestliže americký prezident John F. Kennedy strávil v říjnu 1962 řešením kubánské krize „pouhých“ 13 dnů, čekalo Jimmyho Cartera nekonečných 444 dnů složitých vyjednávání a jeden neúspěšný pokus o jejich osvobození. Zpackaná operace Orlí spár, během níž v noci z 24. na 25. dubna 1980 vzlétlo osm vrtulníků z letadlové lodě Nimitz, přičemž dva z nich měly v písečné bouři poruchu a třetí se srazil se vzdušným tankerem C-130, přispěla k tomu, že Carter prohrál v listopadu téhož roku volby.

Mohlo by vás také zajímat: Írán versus Izrael. Ze spojenců jsou zarytí nepřátelé, všechno změnila islámská revoluce

Íránský režim si počkal na nového prezidenta Ronalda Reagana a v den jeho inaugurace 20. ledna 1981 symbolicky jednu minutu po složení přísahy zbylých 56 rukojmí prostřednictvím Alžírska a Německa propustil. Přestože Reza Pahlaví, který byl nepřímým původcem krize, už 27. července 1980 zemřel v Egyptě na rakovinu, dostaly se americko-íránské vztahy hluboko pod bod mrazu, kde zůstávají dodnes.

Zdroj: ČTK, Jimmy Carter Library

Video, které jste mohli minout: Chabý rétor Trump? Exprezident mluví výrazně déle, nadává a lže, analyzuje New York Times