Prezidentské debaty. Které souboje si budeme pamatovat?

Prezidentská volba je už více než půlstoletí zajímavá pro zámořské voliče i z hlediska televizních debat, které s první přímou volbou v České republice v roce 2013 zasáhly i naše občany. Dočkali jsme se nejen očekávaných klání mezi Milošem Zemanem a Karlem Schwarzenbergem před druhým kolem voleb, nýbrž i několika hromadnými střetnutí vícera (či rovnou všech) kandidátů. Jaká je vlastně historie televizních debat uchazečů o post prezidenta a kterých významných okamžiků jsme se dočkali?

Nejslavnější debata

První televizní debaty se odehrály v roce 1960, kdy se o nejdiskutovanější práci světa ucházeli John Fitzgerald Kennedy a Richard Nixon. Tehdy stále se teprve rozšiřující médium televize zde ukázalo svou moc, jelikož podle některých analýz rozhodlo volby ve prospěch mladého Kennedyho. Ten totiž uměl s kamerami pracovat mnohem lépe nežli politicky zkušenější republikán Nixon. Zatímco Kennedy byl důkladně upraven a během debaty seděl přirozeně a důstojně, Nixon trochu připomínal padoucha z bondovek kvůli křečovitému způsobu sezení, špatnému oholení a navíc i nachlazení, které mu dodávalo poněkud mrtvolný zjev. A diváci to samozřejmě nenechali bez povšimnutí.

Tehdy byly v USA velmi populární mediologické a sociálně-psychologické výzkumy, kterým tato celospolečenská novinka neunikla. Výzkumníci se ptali diváků, kdo podle nich v debatě zvítězil. Většina odpověděla, že Kennedy. U rozhlasových posluchačů, kteří si museli vystačit se zvukem (v němž se Nixonovy debatní zkušenosti přece jen potvrdily), však dopadl lépe Nixon. Televizní přenosy však s rozdělením sil bezesporu zahýbaly, neboť navzdory původním předpokladům se vítězem voleb stal třiačtyřicetiletý miláček dam Kennedy, nejmladší zvolený prezident v dějinách USA.

Hrozba násilí

Nejblíže fyzické inzultaci zřejmě bylo v roce 2000. Možná si pamatujete na vyhrocený souboj mezi Georgem W. Bushem a Alem Gorem, jejichž klání bylo nejtěsnější v dějinách a konečné vítězství Bushe vzbudilo nedůvěru v celý americký volební systém. Jedním z památných momentů byla snaha Gorea o zastrašení svého soupeře tím, že během Bushovy promluvy došel až k jeho pultu a narušil tak jeho intimní zónu. Bush, osobnostně i politicky dodnes přijímaný s rozpaky, však zachoval grácii a svému sokovi pouze pokynul hlavou a pokračoval dál. Takovou reakci Gore zřejmě nečekal, a tak musel situaci zachraňovat humorem. Ani to mu však nakonec nebylo nic platné; kdo ví, jestli právě tento moment nepřesvědčil pár nerozhodnutých občanů, jejichž hlasy se nakonec ukázaly jako klíčové…

Poslední americký prezident

Trojice debat se na podzim roku 2016 zúčastnili i Hillary Clinton a Donald Trump. V těchto případech se však nejednalo o dechberoucí politické souboje, spíše o naaranžované výměny invektiv mezi servilní demokratkou a na efekt hrajícím republikánem. Ani to však nezabránilo tomu, aby se nejednalo o nejsledovanější debatu všech dob, jednu z nich totiž viděly na 84 miliony diváků. Možná tomu napomohla kontroverze vznášející se nad oběma kandidáty, možná i Trumpovo očekávané (a naplněné) showmanství, v rámci něhož demokratickou kandidátku opakovaně urážel, často až sexistickým způsobem.

Debaty napříč Evropou

Debaty mezi Nixonem a Kennedym sice byly velmi populární, přesto trvalo více než dekádu, než se tento typ střetnutí stal pravidelnou součástí kampaní; a to nejen ve Spojených státech, ale také v Evropě. Standardem jsou i u našich sousedů – na Slovensku, v Polsku či Rakousku. Německo je výjimkou, jelikož tam není prezident volen přímo občany. V okolních zemích s prezidentskou demokracií (např. Francie) jsou debaty oblíbenou součástí voleb, stejně jako ve zmíněných Spojených státech. O něco zajímavější je situace v Rusku, kde jsou debaty před prezidentskými volbami nařízené zákonem. I tak se jich však stávající prezident Vladimir Putin neúčastní, neboť podle jeho mluvčího pro něj platí jiná pravidla než pro ostatní kandidáty. Holt každá země má svá specifika…

Text: MS