Íránský otec atomové bomby byl zabit při dokonalém atentátu. Jak precizní operace proběhla?

Íránský jaderný vědec Mohsen Fachrizádeh seděl v autě s manželkou a byl obklopen ochrankou. Když došlo k útoku, zůstala na místě jediná oběť. Nikdo jiný, než samotný věděc, nebyl zasažen a střelec dokonce nebyl ani na místě činu. Atentát by mohl být součástí kteréhokoli akčního filmu. Ostatně ve hře byl dálkově řízený kulomet, jehož užití jsme mohli vidět i ve snímku Šakal s Brucem Willisem z roku 1997. Jenže tentokrát seděl operátor více než tisíc kilometrů daleko.

Živý terč

Mohsen Fachrizádeh byl prestižním fyzikem podílejícím se na vývoji íránské atomové bomby. Moc dobře tedy věděl, že je v hledáčku izraelských tajných služeb. Málokdo z vědců byl tak důkladně hlídán ochrankou a tak často varován, že pokud nebude dodržovat striktní bezpečnostní opatření, hrozí mu smrt. Izrael se totiž jeho činností cítil bezprostředně ohrožen, čemuž napomáhala skutečnost, že ze strany íránských nejvyšších činitelů mnohokrát zaznělo, že by Izrael měl být vymazán z mapy světa. Atentáty na lidi spojené s íránským jaderným programem byly dlouhodobě veřejným tajemstvím.

Update on previous #OSINT analysis on Mohsen Fakhrizadeh assassination.
1/3 pic.twitter.com/L3Dxgf5c8K

— OSINT Editor - Community powered (@osinteditor) December 1, 2020

Průběh útoku

Celá akce odstartovala poté, co Fachrizádeh nasedl 27. listopadu 2020 v Teheránu s rodinou a ochrankou do čtyř aut a vydal se na víkend do letního sídla v městečku Ábsard. Smrtící systém byl nainstalován do dodávky Nissan, jež kamerovým systémem monitorovala okolí. V ní umístěný dálkově ovládaný kulomet měl odvést smrtící práci a výbušným systémem po akci zahladit stopy. Umělá inteligence sice nezmáčkla spoušť (to učinil izraelský operátor), ale měla na starosti rozeznávání tváří a kompenzovat zpoždění 1,6 sekundy dané přenosem. Zbraň střílela na vzdálenost 150 metrů a Fachrizádeha zasáhly celkem tři střely, přičemž ta s největším smrtícím účinkem ho trefila do páteře.

Vyšetřování útoku ukázalo, že majitel vozu, z něhož se střílelo, opustil zemi téměř měsíc před akcí. Zbraň, jež dokáže vystřelit až 600 ran za minutu, bývá umístěna na dronech, ovšem v tomto případě nechtěli atentátníci riskovat její zpozorování a umístili ji na pozemní stanoviště.

Atentátů byla celá řada

„Úspěch operace byl výsledkem mnoha faktorů: závažných bezpečnostních selhání íránských revolučních gard, rozsáhlého plánování a sledování ze strany Mossadu a bezstarostnosti hraničící s fatalismem ze strany pana Fachrizádeha,“ napsal deník The New York Times, jehož reportéři pod podmínkou utajení, mluvili i s lidmi přímo zapojenými do plánovaní akce.

Fachrizádeh nebyl první člověk spojený s íránským jaderným programem, který zemřel na následky atentátu. Jiní byli zastřeleni z projíždějících motocyklů nebo roztrháni za jízdy přilepenou výbušninou. Tento způsob likvidace v jeho případě eliminovala právě početná ochranka, kvůli níž musel Mossad přijít s invenčnějším řešením.