Adolf Hitler a umění: Co vůdce třetí říše plánoval a jak to nakonec dopadlo?

Adolf Hitler chtěl být malířem, ale vídeňská akademie ho neuznala za hodna studia. A tím změnila osud světa.

Neexistující muzeum v Germanii

Adolf Hitler měl s novým hlavním městem tisícileté říše obrovské plány. Jeho dvorní architekt Albert Speer stavěl podle jeho přání model Welthauptstadt Germania, tedy světové hlavní město Germania, které mělo oplývat vzdušnými bulváry, muzei se světoznámými díly a množstvím parků. Kde vzít umění bylo Hitlerovi jasné: jako vůdci a stvořiteli „nového světového řádu“ si je mohl vzít odkudkoli. Takže nakázal drancovat muzea a galerie na obsazených územích. Důsledky byly děsivé – jak připomíná list Vanity Fair, nacisté uloupili nejméně 650 000 uměleckých děl, z nichž nejméně 100 000 se dosud nenašlo.

Nakonec skončil vůdce v ostřelovaném bunkru, Germania jen na papíře a v modelech a tisíce uměleckých předmětů v úkrytech po celé Evropě „Dne 21. dubna 1945 vyrazilo po rozednění letadlo typu Junkers 352 s Hitlerovým archívem na palubě a po třiceti minutách bylo sestřeleno poblíž bývalých československo-německých hranic,“ píše Jiří Kuchař v knize Hitlerova sbírka v Čechách: obrazy, dary, psací stůl.

Byl vůdce umělec?

Ministr propagandy Joseph Goebbels o člověku, jež má na svědomí miliony životů, s bravurou ideologa prohlásil, že „vůdce je v podstatě umělecky citlivý člověk, svým spolehlivým instinktem spolehlivě pochopí každou situaci a jeho závěry jsou vždy srozumitelné a pronikavě logické“. Slova zazněla v roce 1932 a už tehdy Goebbels ukázal, jak dovedně umí podat „fakta“ tak, aby odpovídala záměru a nikoliv pravdě.

Hitler kradl i v Československu

Jedním ze zdrojů uměleckých děl byly „arizované“ sbírky. Jednalo se jen o eufemistický výraz označující krádeže židovským majitelům. Kradly se nejen cennosti jako šperky, obrazy, koberce či nábytek, ale arizovaly se celé továrny či pobočky bank. Hitler sám umění příliš nerozuměl, ale na základě podkladů věděl, co je a co není historicky cenné. Mezi uměleckými skvosty uloupenými na jeho příkaz se tak podle prestižního časopisu Artland Magazine ocitla Michelangelova Dáma s hranostajem nebo Gentský oltář od bratrů Huberta a Jana van Eycka.

Dost možná, že se v budoucnu najdou ještě další ukryté nacistické poklady. Poslední takový případ se udál roku 2013, kdy se v mnichovském bytě objevilo 1 379 obrazů, jejichž původ tkví v nacistickém rabování. Mezi nalezenými díly byly i takové hvězdy jako Pablo Picasso nebo Henri-Émile-Benoit Matisse. Jakmile se k obrazům dostal odborník schopný díla ocenit, padl odhad ve výši jedné miliardy eur, což je zhruba 25,5 miliardy korun. Následně se objevily dva odcizené obrazy přímo v prostorách německého Bundestagu.

Plundrování se nevyhnulo ani zabranému Československu. Adolf Hitler si po návštěvě Prahy v březnu 1939 nechal dopravit čtyři vzácné gobelíny, které původně zdobily Pražský hrad.

Vztah Adolfa Hitlera k umění a uměleckým předmětům sleduje dokument Hitler versus Picasso na Prima ZOOM.