Hausbot s Petrem Horkým se připravuje k vyplutí

Prima ZOOM uvádí zbrusu novou originální českou cestovatelskou talk show Hausbot Petra Horkého. Prvním hostem pořadu režiséra a cestovatele Petra Horkého bude legendární cestovatel Miroslav Zikmund, který v únoru oslavil neuvěřitelné 99. narozeniny. Následuje světově proslulá bioložka Jane Goodallová, která se proslavila svým celoživotním výzkumem šimpanzů a tím, že mimo jiné jako první dokázala, že nejen člověk, ale i zvířata dokážou používat nástroje.

Dále se můžete těšit například na Reinholda Messnera (první člověk na vrcholu Everestu bez kyslíku a první, kdo zdolal všech 14 osmitisícovek), Freyu Hoffmeisterovou (kajakářka, která jako první na světě obeplula Jižní Ameriku, dále Austrálii, Island a aktuálně obeplouvá Severní Ameriku) a další světové i české osobnosti. Hausbot Petra Horkého vysílá Prima ZOOM od 5. března každé pondělí ve 21.20, v repríze pak vždy ve čtvrtek ve 14.40.

Na to, jak se mu podařilo na pražský hausbot sezvat tak významnou klientelu, jsme se zeptali přímo Petra Horkého.

Odkud nebo od koho vzešel nápad na cestovatelskou talk show?

Celé to začalo tak, že jsem pro web cestovatelů začal točit na svém hausbótu YouTube rozhovory s lidmi, kterých si vážím a mám je rád: s Mnislavem Zeleným Atapanou, Miloslavem Stinglem a Adamem Chroustem, s Mirkem Bártou anebo Martinem Kovářem a Lenkou Klicperovou. Pravda, technicky to bylo, řekněme, diskutabilní, ale to, co mnohdy zaznělo, považuji za tak důležité, že jsem ty rozhovory na YouTube nechal. V té době jsme se potkali s Pavlem Němcem, hlavním dramaturgem Prima ZOOM, a Honzou Rudovským, šéfem akvizic, a bavili jsme se o tom, kolik zajímavých lidí při své práci potkávám, tak proč to nenatočit? Proč tomu nedat už profesionální kabátek a neodvysílat v televizi. Tož to bylo slovo do pranice. Postavil jsem kompletní štáb a z víceméně amatérských hausbótů jsme postavili televizní pořad. Světe, div se, od pátého března vysíláme!

Proč zrovna hausbot?

Hausbót je můj pražský ateliér. Člověk, jak je u řeky, jak se na schůzky a jednání vydává po vodě, tak se mu to v hlavě najednou úplně přeskupí jinak. Tím, že jsme na hausbótu například dělali Století Miroslava Zikmunda pro kina, řadu jiných filmů a seriálů nebo knížek, tak je to pro mne určitá tvůrčí pozorovatelna světa. (Jen pro zajímavost – Irena Pavlásková právě u mě na hausbótu natáčela scénu do filmu Fotograf, kde se odstartuje jeden z důležitých mileneckých vztahů – no uznejte, že v místě s takovým geniem loci se tvoří samo!) Právě proto jsem tak tehdy pojmenoval první rozhovory pro YouTube a právě proto, že to je moje tvůrčí pozorovatelna světa, tak jsem tento název nechal i pro televizní formát. Víte, ti lidé, se kterými jsme natáčeli, jsou totiž tak výjimeční, že když se s nimi člověk baví, když je poslouchá, tak na ten svět opravdu pohlédne jinak.

Podle čeho jste vybíral hosty, jak byli ochotní přijít do pořadu, kterého jste musel nejvíc přemlouvat?

Naštěstí jsem nemusel přemlouvat nikoho. Jsou to většinou osobnosti, se kterými mám tu čest se potkávat při mé práci, a tak jsme se vždycky jenom domluvili, že tentokrát naše setkání jen protáhneme ještě o půlhodinové povídání. Vybíral jsem lidi, kteří mě baví, se kterými je často legrace, kteří se nebojí pojmenovat věci napřímo. Neznamená to, že to hned musejí být anarchisti anebo rasisti. Ono se v té době impotentní korektnosti trošku zaměňuje neschopnost a srabáctví za slušnost a naopak neurvalost a sprostota za odvahu a opravdovost. A víte, Reinhold Messner, Jane Goodall nebo třeba kajakářka Freya Hoffmeister, to jsou lidi, kteří se nebojí rovnou pojmenovat, co je špatně, co je štve, a přitom to nejsou žádní náckové ani štváči, na tom se asi shodneme. :-)

Který host byl pro vás nejzajímavější a proč?

To je nezodpověditelná otázka. Fakt, omlouvám se, to nejde. Pro mne to jsou všechno takoví „bombarďáci“, že je nedokážu porovnávat. Skvělý byl Miroslav Zikmund, který se mnou natočil – podle jeho slov – poslední televizní rozhovor o poslední knížce. Úžasný byl Messner, který mi vysvětlil, proč si nikdy na žádný vrchol hory nevynesl státní vlajku. Domorodec z Amazonie Peňa z kmene Waorani, kterého jsem rozesmál svojí otázkou, zda si myslí, že bych se dokázal v jeho lese o sebe sám postarat. Freya Hoffmeister, kajakářka co vlastní silou obeplouvá celé kontinenty, teď třeba Severní Ameriku, když jsem se jí zeptal, zda nějak řeší předsudky, se kterými se jako bývalá modelka musí setkávat, bez mrknutí oka řekla, že na to sere. Tak, jak mne slyšíte. Úžasné bylo, když jsem si uvědomil, jak tito lidé fungují dohromady. Například ženy – Celine Cousteau, vnučka legendárního Jacquesa Couestaua společně s Jane Goodall a s už zmiňovanou Freyou mi nezávisle na sobě ukázaly, v čem je síla žen. V čem je jejich cit, schopnost vcítit se, vlastně velikou schopností, kterou chlapi většinou nemají, kterou v sobě tolik žen z emancipačních hnutí potlačuje a přitom právě to je síla, kterou svět tolik potřebuje. Kdyby tudy směřovaly aktivity sufražetek, tož to ponesu jejich prapor v první linii!

Řeknete nám pár slov o setkání s Miroslavem Zikmundem?

Víte, Miroslav Zikmund, to už pro mne dávno není „jen” učitel, respondent mého filmu nebo objekt mého bádání. Je to přítel, který napříč tím obrovským věkovým rozdílem dokázal vyklenout most, díky kterému jeho moudrost a životní zkušenosti nechávají i prostor pro to, abych vedle něj mohl být sám sebou. Vím, že teď o něm mluvím jako o nějaké legendě, mýtické postavě. Ale on se do jisté míry stal živoucí mytologickou postavou z doby, kdy chlapi byli gentlemani, slovo vyřčené slušným člověkem bylo zákon a hodnoty lidské byly nad majetek. To, že souhlasil, abychom krátce před jeho 99. narozeninami mohli v jeho legendární knihovně natočit tento rozhovor, to bylo hlavně velké osobní setkání. Mimo jiné, víte proč? Protože jsme se celou dobu bavili jen o tom, co se jim nepovedlo, co se pokazilo a jak se on spolu s Hanzelkou tehdy dokázal adaptovat, změnit plány, poučit se. Spousta úspěchů, kterých dosáhli, byly vlastně určité plány B, improvizace, východ z nouze. To až z dnešní perspektivy se to jeví jako dokonalý přímý plán k úspěchu. Ne ne, bylo to jinak.

A vaše setkání s Jane Goodall?

Úžasnou Jane jsem měl tu čest potkat několikrát, například před lety v Karlových Varech, kde byla hostem festivalu Tourfilm, jsme spolu byli skoro tři dny. Jak byste si představili ženu, která dávala šimpanzům, jež zkoumala, lidská jména v době, kdy je vědci označovali výhradně neosobními čísly. Samcům říkala muži, samicím ženy a mláďatům děti. Snad všem byla pro smích až do doby, než dokázala, že šimpanzi používají klacky, předměty jako nástroje. Do té doby se mělo za to, že to dovedou jen lidé. Když tato paní dnes hovoří o tom, že má o naši planetu starost, tak se nad tím pozastavím. Poslechnu si ji. Ona ví, o čem mluví.

Jaké jsou vaše aktuální cestovatelské plány?

Točím s Miroslavem Bártou velký film do kin o kolapsu civilizací. Tím pádem všechny moje cesty jsou podřízené natáčecímu plánu. A protože točíme o celé planetě, tak taky po celé planetě cestujeme. Je dost dobře možné, že to bude i můj poslední větší dokumentární projekt. Uvidíme. Kam se člověk hne, tam jsou byrokratické překážky, každý má paranoidní strach, jak je kdo pomluví na Facebooku, v televizi, na YouTube. Já ve svých filmech i videích na svém YouTube kanálu mluvím hlavně o tom, co je na světě krásné, čím se můžeme od sebe všichni navzájem inspirovat. A mám to natáčet všem navzdory? No to si nechám zajít chuť a ať si na to všichni pro mne za mne najmou marketingové agentury, když se bojí být sami sebou. Ale zatím je toho víc než dost. Ani ne za měsíc letíme točit do Kamerunu, několik týdnů bychom měli natáčet společně s horolezcem Adamem Ondrou a Pavlem Blažkem, vypadá to na nějakou práci na Sibiři, tam se moc těším, tu miluji skoro stejně jako Mongolsko. I do Mongolska se letos vrátím a můžu vám říct, že vždycky když tam přijedu, tak přemýšlím, který z mých předků pochází odtud, protože jinak si tu svoji lásku ke Gobi nedokážu vysvětlit. S kamarádem kupujeme obytné auto a pod heslem „spací auto” zahajujeme cestování s dětmi po světě. Kdoví, možná, že z toho nakonec bude můj příští projekt o cestování s dětmi, o domečku na kolečkách a o dětských úlohách, rolích a zodpovědnosti ve spacím autě.

A jaké jsou vaše televizní plány? :-)

Úkol číslo jedna je projekt o kolapsu civilizací, ten bude mít i svoji televizní tvář v podobě seriálu. Pak jsem moc zvědavý, jak bude lidi bavit seriál Hausbót Petra Horkého – pokud ano, pak mám v záloze celou řadu dalších světových „bombarďáků“, se kterými se letos potkám, takže bych naše setkání jako vloni prodloužil o tu půlhodinku na rozhovor. A jak jsem zmínil, začínáme natáčet s lezcem-pavoukem Adamem Ondrou. Na to se těším. Víte, kam se ale koukám po civilizaci? Mám rozpracované tři hrané projekty, a těm bych se chtěl věnovat hned poté, co se filmově vypořádám s kolapsem světa!

Hausbot Petra Horkého od 5. března každé pondělí ve 21.20 na Prima ZOOM.