17. října 2024 10:47

Němci poslali do boje tisíce cvičných tanků. Jejich nejsilnější zbraní byla vysílačka

Historie německých tanků - Panzerkampfwagen I

Nikdo nečekal, že by se cvičný tank podíval na bojiště, Panzerkampfwagen I byl však na začátku druhé světové války nejčetnějším bojovým strojem německých tankových vojsk. Oproti konkurenci měl však řadu nevýhod.

Začátek druhé světové války se nevyhnul značným finančním výdajům na německé straně, což se podepsalo na následných problémech s vývojem středních tanků typu Panzer III a Panzer IV. Nedostatek strojů na bitevním poli měl za následek bojové nasazení cvičného tanku Panzerkampfwagen I, jenž tak na bitevním poli představoval největší počet německých tanků. Především byl nasazen ve španělské občanské válce a během invaze do Polska a Francie. Proti pěchotě se dokonale osvědčil, té totiž chyběla patřičná protitanková výzbroj.

Čtěte také: Záběry masivní exploze. Ukrajinci rozmlátili „neporazitelný“ ruský tank za miliony dolarů

Komunikace je základ

Díky slabému pancíři, motoru Maybach HL 45 P a podvozku VK 6.01 vyvinul úctyhodnou rychlost 79 km/h na rovném terénu, z prudšího kopce až 100 km/h. Výzbroj tvořily dva kulomety MG13 ráže 7,92 mm umístěné vedle sebe v malé věži na korbě tanku. Navíc disponoval jednou novinkou – rádiovým systémem. „Jde o schopnost vést boj a o rychlost, s jakou jsou rozhodnutí realizována,“ dodává k tomu historik Wolfgang Schneider v pořadu Historie německých tanků na Prima ZOOM. „Můžu mávat vlaječkou, můžu dělat piruety, můžu křičet, ale všichni jsou moc daleko. Když řeknu do vysílačky: první oddíl obchvat zprava, druhý oddíl vlevo, a tak dále, je to mnohem rychlejší.“

Kromě toho měl ale dost nepřehlédnutelných slabin. Jeho slabý pancíř z něho dělal poměrně snadný cíl pro těžké kulomety, pokud se Panzerkampfwagen střetl na bitevním poli s ruským BT či T-26, byla jeho posádka už prakticky mrtvá. Jak do služby vstupovaly další typy tanků, začali Němci Panzery stahovat. Účastnily se ještě operace Barbarossa, nicméně jejich bojová hodnota byla nevelká, a tak je velení používalo maximálně k průzkumu a při nejbližší příležitosti je stáhlo úplně. Celkem se vyrobilo přes 2 100 kusů.

Zdroje: Encyclopedia Britannica/The Online Tank Museum

Filip Šula

Redaktor FTV Prima, Prima ZOOM

Všechny články autora