Válku s indiány rozhodlo vybití bizonů, ze 60 milionů jich za rok a půl zbyly jen 2000

Válku s indiány měli rozhodnout bizoni. Po zničení oddílu armády USA u Little Big Hornu v dnešní Montaně 25. června 1876, kdy při střetu se Siouxy a jejich spojenci padl podplukovník George Armstrong Custer a 274 příslušníků 7. kavalerie, přešel Washington na taktiku spálené země. To v případě kočujících indiánských kmenů znamenalo zbavit je hlavního zdroje obživy – bizonů. Hranou dokumentární sérii Divoký západ s Robertem Redfordem uvidíte na Prima ZOOM.

V boji proti indiánům použil vrchní velitel americké armády William Tecumseh Sherman taktiku, kterou si jako generál Severu vyzkoušel při občanské válce proti Jihu. Během svého zničujícího tažení napříč Georgií tehdy za sebou nechali Shermanovi vojáci třísetmílový pruh spálených civilních domů, farem a chlévů. Cílem bylo vyhladovět jižanskou armádu.

Na pláních od Kanady po Nové Mexiko se v nejlepších dobách potulovaly desítky milionů bizonů. A přežití Siouxů záviselo právě na bizonech. Armáda po porážce u Little Big Hornu vyzývala lovce z Východu, aby jeli na Západ, a poskytovala jim bydlení, ochranu a střelivo.

Lovci, přivábení armádní nabídkou a možností vydělat si až sedm set dolarů denně – masakrovali celá bizoní stáda jen proto, aby tím vyhladověli indiány.

Bílí lovci přijeli a pobili tolik bizonů, kolik jen mohli. Vyprávělo se, že jeden bílý lovec zabil za sezonu třeba pět tisíc bizonů. Lov se rozšiřoval a železniční společnosti začaly podporovat vyhubení bizonů pořádáním „lovů z vlaku“, kdy lovci stříleli zvířata přímo z jedoucího vlaku.

Někteří lovci se stali legendami, pokud jde o počet zabitých bizonů, včetně lovce Williama Codyho, který složil čtyři tisíce bizonů za osmnáct měsíců a vysloužil si přezdívku Buffalo Bill. Do roku 1877 se snížila populace bizonů, kdysi odhadovaná až na šedesát milionů kusů, na méně než 2000 zvířat.

Hranou dokumentární sérii Divoký západ s Robertem Redfordem uvidíte na Prima ZOOM.

(mih)