Pterosaurus s rozpětím 15 metrů dokázal bez přistání uletět až 16 tisíc kilometrů

Na jihozápadě Spojených států, blízko hranic s Mexikem, byl nalezen doklad o největším zvířeti, jaké kdy létalo. Pravěkým tvorem, který se před 70 miliony lety v období křídy proháněl nad místní horkou bujnou záplavovou planinou, je quetzalcoatlus pojmenovaný po aztéckém bohovi s postavou opeřeného hada. S rozpětím křídel 15 metrů šlo o největšího pterosaura všech dob. Žádný jiný pterosaurus nedosahoval ani poloviční velikosti a fakt, že něco tak obrovského mohlo létat, vyvolává otázky, zda a jak je něco takového z hlediska aerodynamiky vůbec možné.

Quetzalcoatlus ve stoje měřil šest metrů – dost na to, aby se mohl dívat do očí žirafě. Pravděpodobně to byl mrchožrout a jeho dlouhý krk mu pomáhal proniknout hluboko do těla mrtvých dinosaurů. Sken nalezené pažní kosti quetzalcoatla ukázal, že byla, tak jako u ostatních pterosaurů, dutá. Zvíře možná mělo velikost žirafy, ale nebylo těžší než dva dospělí lidé.

Jak se ale tak velké zvíře dostávalo do vzduchu? Ukazuje se, že horní paže quetzalcoatla byly zpevněné, aby vydržely náhlý nápor velké síly a nezlomily se. Zvíře totiž používalo všechny čtyři končetiny jako obří katapult, který jeho tělo vystřelil do vzduchu rychlostí 56 kilometrů za hodinu.

Vlastní let quetzalcoatla by se dal připodobnit k letu bezmotorového kluzáku s tím rozdílem, že quetzalcoatlus neměl ocas. Zatáčení tedy muselo být mnohem složitější a vyžadovalo značnou činnost mozku. Mohlo se mu to ale vyplatil, protože bez ocasu mohl quetzalcoatlus manévrovat ještě lépe než moderní kluzák a s využitím stoupavých proudů dokázal bez přistání uletět nějakých 16 tisíc kilometrů a obletět téměř půlku zeměkoule.

Pterosauři, vládci vzduchu

Quetzalcoatlus představuje vrchol vývoje pterosaurů, který stejně jako u ostatních dinosaurů násilně přerušil dopad velkého meteoritu před 65 miliony let. Pterosauři ovládali vzduch dávno před ptáky a oproti nim měli i některé přednosti. Mládě pterosaura například přicházelo na svět s plně vyvinutými kostmi a bylo schopné létat téměř bezprostředně po vylíhnutí. Byli mezi nimi teplokrevní akrobati s tělem pokrytým srstí (například tapejary), kteří využívali velkých uší jako gyroskopu. Pteranodoni s rozpětím křídel přes pět metrů zase dokázali měnit tlak vzduchu ve svých kostech.

(mih)