Osmanským památkám hrozí zánik. Diktátor je ohrožuje i dávno po své smrti

Osmanské památky potřebují záchranu, ale evropské dotace, které mají zachránit ducha starého města Gjirokastra, mizí v hlubinách nenasytných kapes.

Struktury diktátora Hodži

Diktátor Enver Hodža se narodil 16. října 1908 v Gjirokastře a historií prodchnuté město dobře znal. Možná právě proto ty historicky nejcennější domy vyvlastnil a prohlásil státním majetkem. Když se po jeho smrti v roce 1985 dostaly zpět ke svým majitelům, začaly problémy s jejich nákladnou údržbou.

Samotné město leží sotva 20 km od řeckých hranic a většina z jeho 30 000 obyvatel je řeckého původu. To znamená zvýšený příliv peněz z turistického ruchu i z evropských fondů určených na obnovu a údržbu památek. Ovšem staré struktury vytvořené ještě za Hodžova režimu dokážou část prostředků odklonit do vlastních kapes.

Hodža Zdroj: Getty Images / iStock

Tak to alespoň vysvětluje Nesip Skenduli, jeden z obyvatel Gjirokastry a vlastník 300 let starého domu. Podle tvůrců dokumentu Úžasná Albánie Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) na záchranu starých domů v Gjirokastře uvolnila 2 miliony eur, k Nesipovi ale nedoputoval ani cent.

Stříbrné město

Přestože v blízkosti Gjirokastry nejsou doly na stříbro, přezdívalo se jí stříbrné město. Příčinou zřejmě byly stříbrně se lesknoucí střechy pokryté břidlicí. Za ony stříbrné odlesky přitom může obsah slídy v kameni.

Pokud se o nějakém místě v Evropě dá říci, že jde o poslední neobroušený diamant kontinentu, rozhodně jde o Albánii. Od dávnověkého Ohridského jezera po osmanskou Gjirokastru. Obojí UNESCO zapsalo na seznam Světového dědictví. V prvém případě jde o velmi vzácnou přírodní lokalitu s dvěma sty živočišných druhů, v druhém jde o město, jemuž dali základní vzhled Osmané. Ti ho dobyli roku 1432 a zanechali zde hluboké stopy, jako například 10 km dlouhý akvadukt.

Dokument Úžasná Albánie sledujte každé pondějí večer na Prima ZOOM.