Pravěcí malíři uměli kreslit lépe než dnešní umělci. Ale jen zvířata…

Jak se vlastně pohybují zvířata? Lidé se o tom mohli tisíce let jen dohadovat. Končetiny čtvernohých tvorů se totiž pohybují tak rychle, že je lidské oko nedokáže vnímat. Teprve příchod filmu a slavné záběry Eadwearda Muybridge z roku 1880 přinesly pochopení. Do té doby kreslili umělci zvířecí končetiny v pohybu špatně – nepřirozeně a nerealisticky.

Velmi podivné je, že pravěcí umělci dokázali zobrazit zvířecí běh velice věrně. Potvrdil to paleontologický výzkum maďarských vědců, kteří zkoumali víc než 1000 ukázek pravěkého jeskynního umění, které zachycují zvířata se čtyřmi končetinami. Podle vědců jsou desítky tisíc let staré „primitivní“ kresby mnohem realističtější než „realistická“ malba 18. a 19. století. Počet anatomických omylů u moderního umění je oproti jeskynnímu umění víc než dvojnásobný.

Slavný film Eadwearda Muybridge s běžícím koněm:

Abychom byli konkrétní, citujme studii, která byla zveřejněna v odborném časopise PLoS One: „Nejnižší počet omylů jsme našli v jeskynním umění (46,2 procent), což je téměř polovina oproti obrazům z doby před Muybridgem (85,3 procent). Je to podle nás velmi překvapivý výsledek: Primitivní pravěcí lidé by toho se svými jednoduchými technikami neměli být schopní.“

Podle stejné studie se dá úspěšnost pralidí srovnávat se současnými lidmi. Například u dnešních taxidermistů (neboli vycpávačů zvířat) našli maďarští paleontologové 41,1 procent špatně udělaných zvířat. Tato studie je natolik podrobná, že úspěch pravěkých lidí nemůže být náhodný.

Vědci si ho vysvětlují dvěma způsoby: jednak tím, že jeskynní lidé museli znát zvířata mnohem lépe než lidé v pozdějších obdobích. Na těchto znalostech totiž záležely jejich životy. Druhým vysvětlením je, že v jeskyních zůstávaly jen ty nejdokonalejší malby – ty méně povedené byly nemilosrdně zničené…