Boj o klokana přepisuje dějiny Austrálie

Portugalský rukopis ze 16. století, který obsahuje obrázek připomínající klokana, by mohl změnit australské dějiny. Podle některých názorů totiž dokazuje, že portugalští mořeplavci objevili Austrálii před prvním potvrzeným přistáním Evropanů na tomto kontinentu v roce 1606. Píše o tom dnes deník The Guardian.

Za prvního Evropana, který zakotvil u břehů Austrálie, je považován nizozemský mořeplavec Willem Janszoon. To by ale mohla vyvrátit zmíněná kapesní modlitební knížka. Ta vznikla údajně mezi roky 1580 a 1620 a patřila jeptišce jménem Caterina de Carvalho žijící v západním Portugalsku, jejíž jméno je v rukopisu vepsáno.

Jedna z kreseb mezi písmeny modlitební knížky zobrazuje zvíře, které se podobá malému klokanovi. V textu se rovněž vyskytuje obrázek dvou polonahých mužů s korunami z listů na hlavě, kteří by podle expertů mohli představovat původní obyvatele Austrálie.

Co to změní?

Knihu nedávno získala newyorská instituce Les Enluminures Gallery, která její hodnotu stanovila na 15 000 dolarů. Před tím bylo dílo ve vlastnictví obchodníka se vzácnými literárními díly v Portugalsku.

Portugalci byli známí tím, že přísně tajili cesty, kterými se plavili. Je proto těžké určit, kdy poprvé do Austrálie dorazili. Už léta se ale spekuluje, že se tak stalo před rokem 1606, kdy k australským břehům dorazili Holanďané.

Tuto hypotézu podporují mimo jiné jejich mapy datované do 40. let 16. století, které znázorňují rozlehlou část pevniny prostírající se mezi Indonésií a Papuou-Novou Guinejí.

Odbornice pracující pro galerii Les Enluminures Laura Lightová řekla australskému deníku The Age, že "klokan v takto starém rukopisu je důkazem, že autor rukopisu byl v Austrálii, nebo že zprávy a kresby těchto zajímavých zvířat z nového světa byly již v té době v Portugalsku dostupné".

Když klokan není klokan

Jiné odborníky ale kresby v rukopisu nepřesvědčily. Například Martin Woods z australské národní knihovny deníku The Age řekl, že "to může být jakékoli jiné zvíře žijící v jihovýchodní Asii, například některý druh jelena, kteří mají někdy ve zvyku stoupat si na zadní nohy, když při krmení chtějí dosáhnout na vyšší větve stromů".

Woods taktéž upozornil, že zvíře nemá ocas. "Kdyby člověk kreslil klokana, jako první by nakreslil ocas. Zvíře je umístěno dovnitř písmene D, takže ocas může být schovaný, ale autor ho také mohl obtočit kolem písmene," podotkl Woods.

ČTK