5 skutečných míst, která inspirovala Pána prstenů. Na Nový Zéland zapomeňte

Díky filmům máme Pána Prstenů spojeného spíš s Novým Zélandem, ale pravdou je, že se mnohá místa Středozemě skrývají spíš ve Velké Británii. Tolkien totiž pro své úžasné dílo hledal inspiraci právě ve své domovině…

Hobit, Pán Prstenů a Silmarillion. Tři nádherná, precizně vybroušená knižní díla, která inspirovala celé generace čtenářů i autorů, zůstávají i po mnoha desetiletích od svého vzniku stále oblíbená a ještě větší popularitu jim v novém tisíciletí přinesla zfilmovaná trilogie Pána Prstenů od režiséra Petera Jacksona. Díky ní má drtivá většina lidí představu o Středozemi, která je neodmyslitelně spjatá s Novým Zélandem, kde se všechny tři filmové trháky točily. Jenže J. R. R. Tolkien byl Brit a tak k tomu, abychom navštívili Středozem, nemusíme cestovat přes půl světa.

Hobitín – Sarehole

Tolkien strávil v oblasti Sarehole nedaleko Birminghamu část svého mládí a právě tady našel inspiraci pro idylický Kraj a hlavně město Hobitín. Sarehole později popisoval jako ztracený kousíček ráje netknutý industrializací; samozřejmě tomu tak bylo, když byl Tolkien ještě malý. To ale neznamená, že si tento kraj něco ze své malebnosti neuchoval dodnes a lidé, které v něm spisovatel potkal a kteří inspirovali jeho hobity, jsou dodnes stejně rázovití. Nejznámější stavbou je Sareholský mlýn (Sarehole Mill), ze kterého je dnes muzeum a kde začínají všechny naučné stezky po místech, které v oblasti autora zaujaly.

Durinovy dveře  –  Kaple sv. Eduarda

„Řekni ‚přítel‘ a vejdi.“ Taková je správná interpretace překladatelského oříšku napsaného nad Durinovými dveřmi do Morie. Nápad na magický vchod Tolkien dostal během svého působení v Oxfordu. Město Stow-On-The-Wold v Gloucestershire údajně navštívil hned několikrát a tak není divu, že mu v paměti uvízly nádherné dveře porostlé tisy, které návštěvníky vítají v tamní kapli sv. Eduarda.

U Skákavého poníka – The Bell Inn

V téhle hospůdce v Hůrce se Frodo, Sam, Smíšek a Pipin poprvé setkali s Aragornem. V jejím britském protějšku, který Tolkiena inspiroval, se zase spisovatel často setkával se svým bratrem, jenž žil v Londýně. Hostinec The Bell (The Bell Inn) v městě Moreton-in-Marsh dodnes zdobí plaketa, která to připomíná.

Helmův Žleb – Cheddar Gorge

V útrobách skály Helmova žlebu se schovaly ženy a děti, zatímco se muži pokoušeli překazit zteč desítek tisíc Sarumanových skurut-hai. V knihách se o nich ale píše daleko obsáhleji a jsou to právě tyto třpytivé jeskyně, kam Gimli po Válce o prsten zavedl Legolase. Svého elfího přítele trpaslík dokonale ohromil jejich krásou a nedostávalo se mu slov, pravděpodobně podobně, jako když Tolkienovi vyrazily dech nádherné jeskyně v soutěsce Cheddar Gorge. Navštívil je s manželkou během líbánek.

Dvě věže – Perrott’s Folly a Egbastonská věž

Druhý díl trilogie Pána prstenů se jmenuje Dvě věže, kupodivu ale existují celkem výživné disputace na téma, které dvě věže měl vlastně Tolkien na mysli. Jedna věž je zcela jasně Orthank v Sarumanově Železném pasu. Ale druhá? Může jít samozřejmě o Sauronovu Barad-dûr, jenže sám Tolkien v dopise v roce 1954, ještě před publikací, zmínil, že druhou věží je Cirith Ungol, odkud Sam zachraňoval Froda. Jenže pak autor v jiném vydání Společenstva prstenu mluví spíš o Minas Morgul, skrz kterou vede cesta do Mordoru.

Ještě že v případě těch skutečných „dvou věží“, které příběh inspirovaly, je jasno. Jde o věže, které Tolkien denně vídal, když žil v Edgbastonu na okraji Birminghamu: Perrott’s Folly a Edgbastonskou vodní věž.

Zdroj: Great British Life

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom