Stačila jedna zima: v Česku tu letošní nepřežila pětina včel! Jinde v Evropě je ještě hůř...

V České republice během letošní zimy uhynulo 19,4 procenta včelstev, což je výrazně více než v předchozím roce. Hlavním viníkem bylo onemocnění varroóza. Vyplývá to z dotazníkového šetření mezinárodní asociace COLOSS, o jehož tuzemskou část se postarali odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s Pracovní společností nástavkových včelařů CZ. V Česku dotazník vyplnilo 977 včelařů.

„Potvrdilo se to, že poslední zima byla pro včelaře kritická. Zatímco loni ztráty včelstev v Česku činily 6,6 procenta, letos uhynulo nebo v zimním období ztratilo matku19,4 procenta včelstev. Velké rozdíly jsou i mezi kraji. Nejvyšší úhyny zaznamenali včelaři v Moravskoslezském kraji, kde činily zhruba 32,5 procenta. Nejnižší byly naopak v kraji Vysočina a v Královéhradeckém kraji, kde evidujeme dvanácti a čtrnáctiprocentní úhyny,“ uvedl biochemik a včelař z olomoucké přírodovědecké fakulty Jiří Danihlík. Oproti loňskému roku, kdy se uskutečnil pilotní ročník monitoringu úspěšnosti přezimování včelstev a odborníkům se vrátilo 556 dotazníků, byla letos odezva výrazně větší. Do dotazníkového šetření se zapojilo 1,7 procenta tuzemských včelařů a vědci získali údaje o 3,6 procentech registrovaných včelstev v Česku.

Hlavním viníkem byla varroóza

Z informací včelařů je patrné, že hlavním viníkem velkých úhynů byla varroóza. Toto onemocnění včely nezahubí, jestliže chovatel včas odhalí zvýšené napadení včelstva a zahájí léčbu. K varroóze se ale často přidávají i další choroby. Pokud se navíc najde několik včelařů, kteří svá včelstva neuhlídají, šíří se nákaza do okolí. Na to si stěžovala i řada respondentů, kteří pak kvůli nezodpovědnosti jiných našli své úly bez včel i zásob. Nemocné včely totiž úly opouštějí a umírají v přírodě.

Zajímavosti

Včely zblízka

„Naopak ti, kteří o včely zejména v kritickém letním období pečovali, měli úhyny nižší. Pro včelaře je skutečně zásadní, aby zdravotní stav včel pravidelně sledovali a případně zahájili včas léčbu,“ upozornil Danihlík.

Z dotazníkového šetření podle něj také vyplynulo, že ztráty včelstev se výrazně nelišily u včelařů, kteří k léčbě využívají klasická syntetická léčiva, a těmi, kteří sahají k přírodní léčbě na bázi kyseliny šťavelové nebo mravenčí. Ukázalo se rovněž, že ne všichni včelaři si všímají příznaků varroózy a dalších přidružených chorob, jako je třeba deformita křídel. Někteří včelaři pozorovali příznaky nosematózy – onemocnění trávicího traktu včel. Vyskytovala se u chovatelů, kteří měli výrazně vyšší úhyny.

„Na rozpoznání příznaků chorob se více zaměříme na osvětových akcích, které pro včelaře děláme. Účastníky dotazníkového šetření můžeme také v budoucnu včas upozornit na zvýšená rizika úhynů, třeba zasláním e-mailu,“ uvedl Danihlík.

Největší úhyny v Belgii

Do mezinárodního projektu se letos zapojilo 31 států. Největší úhyny včelstev zaznamenali v Belgii (36,5 procenta), například v sousedním Rakousku uhynulo 24,7 procenta včelstev. Míra úhynů v České republice je srovnatelná například s Německem, Estonskem, Irskem či Polskem. Na Slovensku měli úhyny nižší, dosáhly necelých osmi procent. Nejmenší ztráty hlásí Norsko (4,7 procenta). Ve vyplňování dotazníků byli nejaktivnější chovatelé v Nizozemsku a Dánsku, kde se dotazníkového šetření zúčastnilo zhruba 22 procent včelařů.

V České republice bylo vloni registrováno přes 57 tisíc včelařů. Dotazníkové šetření se konalo od března do května. Spolupracovala na něm Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ, která pracuje v oboru od roku 2000. Pro včelaře a zájemce o obor pořádá mimo jiné vzdělávací akce, při nichž propaguje jednoduché a udržitelné metody včelařství.