Na ISS se budou testovat umělé svaly – mají dát lidstvu bioroboty!

Pod pojmem "robotika" si většina lidí představí komplexní mašinky z plastů, oceli a optických vláken. Americká společnost Ras Labs však nyní testuje i nový koncept jakýchsi umělých svalů, vzdáleně připomínajících předchůdce „nanoobleku“ ze střílečky Crysis. Pokud testy uspějí, umělé svaly by výrazně rozšířily kapacity a stabilitu zítřejších robotů. Vynález mají nyní studovat i vědci na Mezinárodní vesmírné stanici.

Gel, který se hýbe

Nynější verze umělého svalu připomíná gelovou substanci, která ze všeho nejvíce připomíná želatinu. Stejně jako lidské svaly se však tato hmota umí pohybovat, zvětšovat a smršťovat, to celé, pokud ji vystavíte slabému elektrickému proudu. Jednoho dne by mohla potáhnout i robotické kostry a dodat plecháčům lidského vzhledu a agility, nebo třeba pomoct vytvořit umělé končetiny nerozeznatelné od těch lidských.

Zní to jako fikce, vynálezce umělého svalstva, bostonská společnost Ras Labs, však pracuje již na třetí generaci substance, a aktuálně ji vyslala k testům ve vesmírných podmínkách. Substanci na Mezinárodní vesmírnou stanici v dubnu vynesla zásobovací loď společnosti SpaceX, astronauti ji pak mají umístit na vnitřní plášť stanice a po 90 dnů pozorovat.

Pokud se ukáže, že umělé svalstvo akurátně chrání před podmínkami mimo atmosféru – obstojí v dlouhodobém testu radiaci a dalším rizikům – mohl by vynález notně pozměnit budoucnost vesmírných letů. Lze si díky němu představit diametrálně odlišné skafandry i robotické mise.

Nová forma pohybu robotů

Umělý sval je v zásadě elektroaktivním polymerem reagujícím na proud. Vynálezkyně umělého svalstva a zakladatelka RAS Labs, doktorka Lenore Rasmussen, na koncept přišla během svých studií na Virginia Tech. Jednoho dne v biochemické laboratoři zjistila, že jistá gelová hmota se podivně třese, když je vystavena elektrickému proudu.

Loňské pokusy, kdy byl materiál vystaven silným dávkám záření gama v princetonské laboratoři, dávají využití ve vesmíru velkou naději. Materiál rovněž při své funkci ustojí kritické změny teplot, od hranice blízko absolutní nuly –260° C do teplot nad bodem varu 135° C. To sice stále není dost, aby mohl nahradit všechny vrstvy skafandru, i tak jde však o čísla, která zaujmou. Ras Labs přitom věří, že by ho bylo možné produkovat i s pomocí 3D tisku.

Jako protektivní vrstva a zároveň výrazná nápomoc pohybovým schopnostem robotů nebo lidí v exooblecích by umělé svaly mohly být chybějící článkem ke skutečně levným a zároveň velmi agilním robotickým aplikacím. Díky decentralizované formě by nespoléhaly tolik na elektrické motory a učinily by pohyb mnohem plynulejší. Lze jistě očekávat, že si nápadu povšimne i armáda – koneckonců, do vynálezu podobného umělého a zatím fiktivního "nanoobleku" podle střílečky Crysis zbývá už jenom pět let.

Ladislav Loukota